Hlavní obsah
Zařízení spojené s aplikací v mobilním telefonu mapuje pohybovou aktivitu pacientů, tím může pomoci předejít akutním stavům nemoci. Foto: archív NUDZ

Přístroj vyvíjený v Česku má pomoci v léčbě bipolární poruchy

Pacientům trpícím bipolární afektivní poruchou svitla nová naděje. Čeští vědci vyvíjejí unikátní přístroj, který dokáže dopředu rozeznat blížící se útok nemoci a doporučit včasný zásah. Stačí nosit slušivý kožený náramek s malým onyxovým očkem, který v sobě skrývá důmyslné zařízení.

Zařízení spojené s aplikací v mobilním telefonu mapuje pohybovou aktivitu pacientů, tím může pomoci předejít akutním stavům nemoci. Foto: archív NUDZ
Přístroj vyvíjený v Česku má pomoci v léčbě bipolární poruchy

Bipolární afektivní porucha je psychiatrické onemocnění, vyznačující se prudkými výkyvy nálad.

„Pro oba jeho póly se dříve používal název maniodepresivní psychóza. Pacienti s touto diagnózou se pohybují mezi intenzivní hlubokou depresí a manickou fází, pro kterou je charakteristická výrazně nadnesená nálada. Pokud nemoc zůstává neléčena, pacienti mohou v některé z těchto fází strávit až dvacet procent života. Je to trýznivé nejen pro ně, ale i pro jejich okolí,“ vysvětluje psychiatr Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Vede tým vědců, který spolu s firmou zaměřenou na nové technologie pracuje na vývoji tzv. aktigrafu. Ten by mohl znamenat revoluci v léčbě bipolární poruchy.

Princip není složitý: nenápadný kožený řemínek s mikrozařízením dokáže snímat pohybovou aktivitu svého nositele a upozornit na blížící se projev nemoci. „Data snímající pohyb jsou aplikací na mobilním telefonu ihned vyhodnocována,“ podotýká Španiel.

„Baterie v náramku vydrží oproti běžným krokoměrům a jiným snímačům pohybu mnohem déle, celých deset měsíců. Můžeme tak otevřít Pandořinu skříňku této tajemné nemoci a vyhodnotit pohybové vzorce, které předcházejí fázi mánie či deprese.“

Narušené přirozené rytmy

Bipolární porucha osobnosti je spojena s mechanismy, jež souvisejí s cyklickými ději odehrávajícími se v organismu.

„Říká se jim cirkadiánní rytmy. Nejznámějšími jsou spánek a bdění, ale podobných cyklů proděláváme mnohem víc. Naše teplota či výdej hormonů jim také podléhají. Těmito cykly jsme synchronizovaní s délkou dne. U těch, kdo trpí některou formou psychického onemocnění, je řídící rámec přirozených rytmů narušený. Pacienti s depresí se například pravidelně budí mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní,“ vysvětluje psychiatr Španiel.

„Tyto vnitřní mechanismy jsou velmi silně propojené s motorickou aktivitou. Již jemné pohybové odchylky mohou vydat signál, že bude třeba upravit medikaci či životosprávu, například chodit dřív spát.“

Psychiatr Filip Španiel

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tým Filipa Španiela náramek testuje na dvou stech dobrovolnících s bipolární afektivní poruchou. Ti si na rok a půl navlékli aktigraf a pravidelně poskytují odborníkům informace o svém stavu.

„Díky tomu vzniká něco, co je unikátní i ve světovém kontextu. Dobrovolníci nám svěřují svá data, aby pomohli ostatním. Jakmile bude vytvořen obecný algoritmus nemoci, bude, jak věříme, možné jej přizpůsobit na míru tak, aby dokázal rozpoznat zhoršení stavu u konkrétního člověka.“

Tímto duševním onemocněním v současné době trpí zhruba jedno procento populace, což je více než těch, kdo si píchají inzulín nebo se potýkají s Alzheimerovou chorobou.

Pokud k tomuto procentu patříte, je možné doplnit tým dobrovolníků unikátního projektu a zapojit se do něj prostřednictvím e-mailové adresy sona.sikorova@nudz.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků