Hlavní obsah

Přístroj vyvíjený v Česku má pomoci v léčbě bipolární poruchy

Právo, Lucie Jandová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pacientům trpícím bipolární afektivní poruchou svitla nová naděje. Čeští vědci vyvíjejí unikátní přístroj, který dokáže dopředu rozeznat blížící se útok nemoci a doporučit včasný zásah. Stačí nosit slušivý kožený náramek s malým onyxovým očkem, který v sobě skrývá důmyslné zařízení.

Foto: archív NUDZ

Zařízení spojené s aplikací v mobilním telefonu mapuje pohybovou aktivitu pacientů, tím může pomoci předejít akutním stavům nemoci.

Článek

Bipolární afektivní porucha je psychiatrické onemocnění, vyznačující se prudkými výkyvy nálad.

„Pro oba jeho póly se dříve používal název maniodepresivní psychóza. Pacienti s touto diagnózou se pohybují mezi intenzivní hlubokou depresí a manickou fází, pro kterou je charakteristická výrazně nadnesená nálada. Pokud nemoc zůstává neléčena, pacienti mohou v některé z těchto fází strávit až dvacet procent života. Je to trýznivé nejen pro ně, ale i pro jejich okolí,“ vysvětluje psychiatr Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Vede tým vědců, který spolu s firmou zaměřenou na nové technologie pracuje na vývoji tzv. aktigrafu. Ten by mohl znamenat revoluci v léčbě bipolární poruchy.

Princip není složitý: nenápadný kožený řemínek s mikrozařízením dokáže snímat pohybovou aktivitu svého nositele a upozornit na blížící se projev nemoci. „Data snímající pohyb jsou aplikací na mobilním telefonu ihned vyhodnocována,“ podotýká Španiel.

„Baterie v náramku vydrží oproti běžným krokoměrům a jiným snímačům pohybu mnohem déle, celých deset měsíců. Můžeme tak otevřít Pandořinu skříňku této tajemné nemoci a vyhodnotit pohybové vzorce, které předcházejí fázi mánie či deprese.“

Narušené přirozené rytmy

Bipolární porucha osobnosti je spojena s mechanismy, jež souvisejí s cyklickými ději odehrávajícími se v organismu.

„Říká se jim cirkadiánní rytmy. Nejznámějšími jsou spánek a bdění, ale podobných cyklů proděláváme mnohem víc. Naše teplota či výdej hormonů jim také podléhají. Těmito cykly jsme synchronizovaní s délkou dne. U těch, kdo trpí některou formou psychického onemocnění, je řídící rámec přirozených rytmů narušený. Pacienti s depresí se například pravidelně budí mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní,“ vysvětluje psychiatr Španiel.

„Tyto vnitřní mechanismy jsou velmi silně propojené s motorickou aktivitou. Již jemné pohybové odchylky mohou vydat signál, že bude třeba upravit medikaci či životosprávu, například chodit dřív spát.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Psychiatr Filip Španiel

Tým Filipa Španiela náramek testuje na dvou stech dobrovolnících s bipolární afektivní poruchou. Ti si na rok a půl navlékli aktigraf a pravidelně poskytují odborníkům informace o svém stavu.

„Díky tomu vzniká něco, co je unikátní i ve světovém kontextu. Dobrovolníci nám svěřují svá data, aby pomohli ostatním. Jakmile bude vytvořen obecný algoritmus nemoci, bude, jak věříme, možné jej přizpůsobit na míru tak, aby dokázal rozpoznat zhoršení stavu u konkrétního člověka.“

Tímto duševním onemocněním v současné době trpí zhruba jedno procento populace, což je více než těch, kdo si píchají inzulín nebo se potýkají s Alzheimerovou chorobou.

Pokud k tomuto procentu patříte, je možné doplnit tým dobrovolníků unikátního projektu a zapojit se do něj prostřednictvím e-mailové adresy sona.sikorova@nudz.cz.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám