Článek
„Opak je ale pravdou. Cíleně se vystavovat slunci je krajně nezdravé, vede ke stárnutí pokožky, může na kůži vyvolat chronické změny, ba dokonce zhoubný kožní nádor melanom,“ varuje profesorka Jana Hercogová, přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
Za všechno může modelka
Na přelomu 19. a 20. století vstoupila do povědomí světa proslulá modelka Coco Chanel. Její snědé opálené tělo se stalo symbolem krásy a elegance. Ženy rázem odhodily stud a začaly svá těla opalovat. Všechny chtěly být jako ona. A snědá kůže se na dlouhá desetiletí stala známkou zdravého životního stylu.
Jenže je tu tzv. ozónová vrstva. Ta se ztenčuje a v důsledku toho je i vyšší průnik a dopad slunečního záření na Zemi. Dávky ultrafialového záření se během života sčítají, a tak se opakovaný dlouhodobý pobyt na sluníčku může vymstít.
Sluníčko je životadárné. Potřebujeme ho pro tvorbu vitamínu D, správné ukládání vápníku a metabolismus kostí. Je pohlazením i na psychiku člověka. Protože ale intenzita UV záření je stále silnější, musíme se chránit.
UV záření
Škodlivé je pro nás UVB, ale i UVA záření. Dokonce i když je zatažená obloha a my máme dojem, že se opálit nemůžeme, ultrafialové paprsky na naši pokožku dopadají. Intenzita UV záření se zesiluje i odrazem od bílého písku a vodních ploch, a to až o 85 procent. Je-li zatažená obloha, UV záření se snižuje jen asi o 20 až 40 procent vůči jasnému dni.
Když plaveme ve vodě a jsme třeba půl metru pod hladinou, ještě na naše tělo dopadne 60 procent UV paprsků.
Zánět a otok
Většinou jako první po nadměrném slunění dostaneme tzv. solární zánět, který se na kůži projeví zarudnutím, jakoby krupičkami a otokem. Je způsoben UVB složkou slunečního záření. Sluníčko se navíc podílí na předčasném stárnutí kůže s tvorbou vrásek a vzniku deformací hlubších vrstev kůže.
Obě složky UV záření, jsme-li na slunci dlouho, potlačují reakci imunitního systému. A snížená imunita pak zvyšuje nejen riziko kožních nádorů, ale i řady infekcí, například virových. Proto někdy z horka dostaneme rýmu a podobně. Nechráníme-li si hlavu, je běžný úžeh.
Kojenci na slunce nepatří
Kojence do šesti měsíců bychom neměli přímému slunci vystavovat vůbec. Batolata do dvou let pak chránit oděvem a nevystavovat polednímu slunci. Mezi 11. až 14. hodinou pálí nejvíc. Proto je lepší se schovat.
Ochranné krémy chrání pokožku před spálením. Vybírejme takové, které chrání jak proti UVB, tak proti UVA záření. Přípravek by měl být i voděvzdorný. Při plavání, potápění nebo surfování je nebezpečí spálení kůže velmi vysoké.
Ochrana proti slunci a nebezpečným paprskům
Krémy bychom také měli na pokožku nanést nejméně 30 minut před tím, než na slunce jdeme, a chránit kůži namazáním se vyplatí i několikrát za den.
Pokud se spálíme, je dobré pokožku chladit a preventivně si vzít například acylpyrin nebo ibalgin. Je-li spálení rozsáhlejší, může se dostavit třesavka, horečka, zvracení, bolesti hlavy a nechutenství.
Anketa
Nebezpečné spálení
Jedno až dvě spálení na slunci zvyšují riziko vzniku melanomu (zhoubného kožního nádoru) u žen 1,5krát a u mužů 2,8krát.
Tři a více spálení na slunci během života zvyšují toto riziko u žen 2,3krát a u mužů dokonce 7,6krát.
Jak se vyvarovat potíží
Chránit se ochrannými krémy proti UV záření.
Cíleně se neopalovat hlavně mezi 11. a 15. hodinou.
Všímat si změn na kůži – měnící se mateřské znaménko je důvodem návštěvy lékaře.
Znát svůj fototyp a vědět, jak dlouho můžeme být na slunci bez ochranných prostředků, aniž bychom se spálili.
Zvýšená citlivost kůže na záření může být vyvolána i působením některých léků, například na vysoký krevní tlak, odvodnění, bolesti kloubů, antibiotika. Příčinou mohou být i umělá sladidla a parfemovaná kosmetika.
