Hlavní obsah
Topolovka tlumí podráždění sliznic, zejména pak v dutině ústní, žaludku, ve střevech a v dýchacích cestách. Foto: Profimedia.cz

Byliny, které pomáhají u akutních i chronických zánětů

Chronické záněty v těle jsou jedním ze spouštěčů mnoha chorob. A to i vážných, jako je infarkt, Alzheimerova choroba či rakovina. Mohou způsobovat i deprese, úzkosti a často probíhají skrytě.

Topolovka tlumí podráždění sliznic, zejména pak v dutině ústní, žaludku, ve střevech a v dýchacích cestách. Foto: Profimedia.cz
Byliny, které pomáhají u akutních i chronických zánětů

K prvním příznakům chronického zánětu patří dlouhodobá vyčerpanost, zvýšená teplota, únava, průjem nebo neurčité bolesti na hrudi, v krku či v břiše.

Nejčastěji dochází ke skrytým zánětům zubů, močového ústrojí, trávicího systému, uší či nosních dutin. Jako prevence i k zaléčení se výborně hodí byliny.

Topolovka růžová

Topolovka tlumí podráždění sliznic, zejména pak v dutině ústní, v žaludku, ve střevech a v dýchacích cestách, proto se užívá např. při bronchitidách nebo chronickém zánětu žaludku a střev.

„Působení topolovky růžové je mírné, hodí se výborně pro léčení dětí i starých lidí,“ doplňuje bylinkářka Jarmila Podhorná. Nejvíce účinných látek je v černofialovém květu, v květech jiných barev je jich méně. Sbírá se květ, a to za suchého počasí krátce před rozvinutím (červen až září).

Řepík lékařský

Odvar z natě se často přikládá na zánětlivá místa na kůži. Zrychluje hojení kůže, jizev, řezných poranění a chrání před vznikem zánětů. Řepík se používal už ve starém Řecku. Vyzkoušet ho můžete i na silné akné.

Odvar z natě řepíku se často přikládá na zánětlivá místa na kůži.

Foto: Profimedia.cz

Mochna husí

Roste běžně v přírodě i na našich zahradách, sbírá se hlavně nať a na podzim i kořen. Působí protizánětlivě zejména v oblasti střev, výborná je i jako kloktadlo při zánětech krku a ústní dutině.

Její sestra mochna stříbrná se doporučuje v případě Crohnovy nemoci (chronický zánět trávicí trubice, tenkého střeva). Nálev se připravuje obvyklým způsobem a pije se šálek (čtvrt litru) čtyřikrát denně.

Mochna husí roste běžně v přírodě i na našich zahradách, sbírá se hlavně nať a na podzim i kořen.

Foto: Profimedia.cz

Lichořeřišnice

V lidovém léčitelství je označovaná za silné antibiotikum, které přispívá k doléčení opakujících se zánětů především močového měchýře, ale rovněž průdušek. Roste od června až do konce září a pěstovat ji můžete v nádobě doma i na zahradě.

Vyzkoušejte desetidenní ozdravnou kúru: Malé množství čerstvých listů rozmixujte s vodou v poměru 1:4, nechte pět až deset minut odstát a přeceďte. Užívá se jedna polévková lžíce nejlépe čerstvé šťávy denně.

Lichořeřišnice roste od června až do konce září a pěstovat ji můžete v nádobě doma i na zahradě.

Foto: Profimedia.cz

Bazalka

Hojně se používá v kuchyni, protože zlepšuje trávení. Navíc usnadňuje odkašlávání a působí protizánětlivě, můžete ji využít jako doplněk léčby chřipky nebo nachlazení a také močových cest.

Kloktání nálevu bazalky ulevuje při léčbě dásní, aft, bolesti v krku nebo různých zánětech ústní dutiny. Může se také použít jako obklad při zánětech středního ucha. Bazalka působí jako slabé antidepresivum, což pomáhá při nemocech, které způsobují fyzické nepohodlí.

Lebeda

Jde o divokou zeleninu, jež se dříve často používala v kuchyni. Odvar z lebedy je velmi účinný na kašel a zánět průdušek. Dvě polévkové lžíce sušené rostliny (nebo čtyři lžíce čerstvé) zalijte čtvrt litrem studené vody a přiveďte k varu.

Po dvou minutách odstavte, nechte louhovat půl hodiny, sceďte a vypijte. Užívejte ho kdykoliv během dne a libovolně dlouho. Odvar je výborný i jako pleťová voda na kožní problémy.

Pískavice řecké seno

Odpradávna se tradičně pěstuje ve Středomoří, v lidovém léčitelství se její semena používala hlavně na zevní záněty.

„Dříve bylinkáři připravovali z mleté pískavice kaši, kterou používali pro vytažení hnisu z ran nebo vředů či na povolení ztuhlých svalů. Rostlina rozdrcená na prášek se krátce povařila s vodou, aby vznikla kaše. K této kaši se přidalo malé množství octa. Potom se směs v tlusté vrstvě namazala na lněné plátno a obvaz byl hotov. K vytažení hnisu napomáhá přítomnost niacinu (vitamin PP), který urychluje hojivé procesy, zlepšuje látkovou výměnu a průtok krve vlásečnicemi. Vnitřně se používá při kašli, nadýmání a průjmech a na podporu léčby zánětlivých onemocnění,“ říká bylinářka.

V lidovém léčitelství se semena pískavice používala hlavně na zevní záněty.

Foto: Profimedia.cz

Jitrocel kopinatý

Lékařské studie potvrdily jeho účinnost při zánětech dýchacích cest a zevně při zánětech sliznic a dásní v ústech.

Běžně se používá proti kašli, astmatu, hemoroidům, a to ve formě čaje, sirupu nebo čerstvě vymačkané šťávy z listů. Denní dávka činí šest gramů listů nebo tři polévkové lžíce šťávy či sirupu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků