Byliny, které pomáhají u akutních i chronických zánětů

K prvním příznakům chronického zánětu patří dlouhodobá vyčerpanost, zvýšená teplota, únava, průjem nebo neurčité bolesti na hrudi, v krku či v břiše.

Nejčastěji dochází ke skrytým zánětům zubů, močového ústrojí, trávicího systému, uší či nosních dutin. Jako prevence i k zaléčení se výborně hodí byliny.

Topolovka tlumí podráždění sliznic, zejména pak v dutině ústní, v žaludku, ve střevech a v dýchacích cestách, proto se užívá např. při bronchitidách nebo chronickém zánětu žaludku a střev.

„Působení topolovky růžové je mírné, hodí se výborně pro léčení dětí i starých lidí,“ doplňuje bylinkářka Jarmila Podhorná. Nejvíce účinných látek je v černofialovém květu, v květech jiných barev je jich méně. Sbírá se květ, a to za suchého počasí krátce před rozvinutím (červen až září).

Odvar z natě se často přikládá na zánětlivá místa na kůži. Zrychluje hojení kůže, jizev, řezných poranění a chrání před vznikem zánětů. Řepík se používal už ve starém Řecku. Vyzkoušet ho můžete i na silné akné.

Roste běžně v přírodě i na našich zahradách, sbírá se hlavně nať a na podzim i kořen. Působí protizánětlivě zejména v oblasti střev, výborná je i jako kloktadlo při zánětech krku a ústní dutině.

Její sestra mochna stříbrná se doporučuje v případě Crohnovy nemoci (chronický zánět trávicí trubice, tenkého střeva). Nálev se připravuje obvyklým způsobem a pije se šálek (čtvrt litru) čtyřikrát denně.

V lidovém léčitelství je označovaná za silné antibiotikum, které přispívá k doléčení opakujících se zánětů především močového měchýře, ale rovněž průdušek. Roste od června až do konce září a pěstovat ji můžete v nádobě doma i na zahradě.

Vyzkoušejte desetidenní ozdravnou kúru: Malé množství čerstvých listů rozmixujte s vodou v poměru 1:4, nechte pět až deset minut odstát a přeceďte. Užívá se jedna polévková lžíce nejlépe čerstvé šťávy denně.

Hojně se používá v kuchyni, protože zlepšuje trávení. Navíc usnadňuje odkašlávání a působí protizánětlivě, můžete ji využít jako doplněk léčby chřipky nebo nachlazení a také močových cest.

Kloktání nálevu bazalky ulevuje při léčbě dásní, aft, bolesti v krku nebo různých zánětech ústní dutiny. Může se také použít jako obklad při zánětech středního ucha. Bazalka působí jako slabé antidepresivum, což pomáhá při nemocech, které způsobují fyzické nepohodlí.

Jde o divokou zeleninu, jež se dříve často používala v kuchyni. Odvar z lebedy je velmi účinný na kašel a zánět průdušek. Dvě polévkové lžíce sušené rostliny (nebo čtyři lžíce čerstvé) zalijte čtvrt litrem studené vody a přiveďte k varu.

Po dvou minutách odstavte, nechte louhovat půl hodiny, sceďte a vypijte. Užívejte ho kdykoliv během dne a libovolně dlouho. Odvar je výborný i jako pleťová voda na kožní problémy.

Odpradávna se tradičně pěstuje ve Středomoří, v lidovém léčitelství se její semena používala hlavně na zevní záněty.

„Dříve bylinkáři připravovali z mleté pískavice kaši, kterou používali pro vytažení hnisu z ran nebo vředů či na povolení ztuhlých svalů. Rostlina rozdrcená na prášek se krátce povařila s vodou, aby vznikla kaše. K této kaši se přidalo malé množství octa. Potom se směs v tlusté vrstvě namazala na lněné plátno a obvaz byl hotov. K vytažení hnisu napomáhá přítomnost niacinu (vitamin PP), který urychluje hojivé procesy, zlepšuje látkovou výměnu a průtok krve vlásečnicemi. Vnitřně se používá při kašli, nadýmání a průjmech a na podporu léčby zánětlivých onemocnění,“ říká bylinářka.

Lékařské studie potvrdily jeho účinnost při zánětech dýchacích cest a zevně při zánětech sliznic a dásní v ústech.

Běžně se používá proti kašli, astmatu, hemoroidům, a to ve formě čaje, sirupu nebo čerstvě vymačkané šťávy z listů. Denní dávka činí šest gramů listů nebo tři polévkové lžíce šťávy či sirupu.

Může se Vám hodit na Zboží.cz: