A proč to tak je? Biorytmy jsou životní pochody, které se v organismu rytmicky opakují. Některé trvají několik hodin, jiné i několik let.

Pokud jde o jídlo, rozeznávají odborníci dvojí regulaci:

*Výživovou: ta souvisí s dlouhodobými biorytmy, které se opakují po měsících až letech. Je zaměřena na to, abychom v těle dlouhodobě udržovali dostatek všech potřebných živin, jako jsou minerály, vitamíny atd.

*Potravinovou: pracuje se základním biorytmem o délce 24 hodin a sleduje okamžité vlivy příjmu potravy na organismus, tedy například vliv snídaně v daný den.

První regulací se zabývají odborníci celého světa. Na základě vědeckých poznatků navrhují doporučení, která se týkají výživy konkrétních skupin obyvatel v jednotlivých státech nebo oblastech (pro EU je to tzv. Eurodiet 2001). Tyto dokumenty doporučují, kolik jíst bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a dalších látek. Případně navrhují určitá omezení.

Přesná doporučení pro to, co jíst během dne a kdy, zatím neexistují. I počet vědeckých prací, které to zkoumají, je zatím hodně omezený. Určité věci se však už zdají být zřejmé.

Cukry nás nastartují

Víme, že lidský organismus reaguje během dne hlavně na denní světlo a tmu. Podvěsek mozkový stimuluje uvolňování určitých hormonů podle toho, jak se střídají. Ovlivňují jak příjem potravy a trávení, tak i krevní tlak, tělesnou teplotu, ospalost atd. Vědci nedávno potvrdili, že se během dne mění také hladiny hormonů, které mají přímý vztah k výživě. Jde zejména o inzulin a růstový hormon.

Pocit sytosti nebo naopak hladu vyvolává vzestup a pokles hladiny krevního cukru. Tuto hladinu reguluje právě inzulin. Ráno máme hladinu krevního cukru nízkou. Proto máme hlad. A proto by snídani měly tvořit zejména sacharidy. Výhodnější jsou ty s nižším glykemickým indexem (GI), tedy takové, které příliš nezvyšují hladinu krevního cukrů.

V průběhu dne a zejména k večeru klesá množství krevního cukru, který buňky potřebují pro svůj chod, a tak jeho hladina v krvi logicky stoupá. Abychom ji dále nezvyšovali, mělo by množství sacharidů v naší stravě v průběhu dne klesat.

A naopak, mělo by v ní stoupat množství kvalitních bílkovin. Ty obsahuje třeba rybí a drůbeží maso nebo sójové a mléčné výrobky včetně těch zakysaných. Například zeleninový salát s kuřecím masem, to je z pohledu tělesných biorytmů ideální večeře.

Růstový hormon funguje naopak

Obráceně než inzulin pracuje růstový hormon. Jeho koncentrace se k večeru zvyšuje. Obnovuje svalovinu a má vliv i na hloubku odpočinku během noci. Jídlo s vysokým podílem jednoduchých cukrů blokuje uvolňování tohoto hormonu. Brání tak obnově svaloviny a sil během nočního spánku. To jsou hlavní argumenty, proč bychom měli daleko víc respektovat uvedené schéma: sacharidy a energeticky bohatá jídla spíš ráno, bílkoviny a méně kalorií hlavně večer.

BĚHEM DNE

Když se probudíme, potřebuje tělo glukózu jako zdroj energie. Může si ji vzít buď ze zásob v játrech nebo, ji získá postupným štěpením potravin, které jsme snědli k snídani. Proto by měla být energeticky velmi bohatá. Výhodné jsou potraviny, které obsahují sacharidy s nízkým glykemickým indexem, jako jsou třeba celozrnné obilniny a výrobky z nich. Nejen kvůli sacharidům a nízkému GI, ale i kvůli obsahu řady dalších látek důležitých pro naše zdraví. Můžeme si je dát například s jogurtem. Díky sacharidům doplníme zásoby energie, která nám vydrží až do oběda. Důležité je také hodně pít.

Měli bychom se naučit jíst pravidelně čtyřikrát až pětkrát denně, zhruba ve stejnou dobu, aby nedocházelo k nárazovému přejídání, a to hlavně večer. Záchvaty vlčího hladu, při kterých pleníme lednici, zvyšují riziko vzniku obezity a dalších potíží. Platí, že i pravidelné jídlo je biorytmem.

Večeře by naopak měla být energeticky chudá. Vhodné je, aby v ní převažovaly kvalitní bílkoviny (dušené nebo grilované ryby, plátek kuřecího masa, šunkový talíř, tvarohová pomazánka, to vše vždy obložené velkým množstvím zeleniny). Jako další přílohu můžeme doporučit potraviny s malým množstvím sacharidů a vyšším podílem vlákniny (vedle zmíněné zeleniny jsou to třeba i celozrnné těstoviny, rýže natural, grahamové pečivo atd.). Ke zpracování této stravy nebudeme potřebovat tolik inzulinu a naopak podpoříme vylučování růstového hormonu.

Nezvyšovat hladinu inzulinu víc, než je nutné, to je důvod, proč bychom i v průběhu celého dne neměli jíst příliš mnoho potravin s vysokým GI (jejich přehlednou tabulku a další informace o zdravé výživě najdete na www.fzv.cz ). Tyto potraviny totiž provokují hlad a dlouhodobě zvyšují riziko vzniku nejen cukrovky, ale stále víc se mluví i o riziku vzniku nádorových onemocnění.