Choroby kardiovaskulárního systému stály v průměru každého Evropana 230 eur (asi 6500 korun). Lidé celkem zameškali 268,5 miliónu pracovních dnů. Nemoci srdce zabily dva milióny lidí a znepříjemnily život dalším téměř pěti miliónům.

"Nemoci kardiovaskulárního systému jsou největším zdravotním problémem Evropy z hlediska ekonomické zátěže," řekl José Leal z Oxfordské univerzity.

Studie univerzitního Střediska pro výzkum zdravotnické ekonomiky je podle něj první, která se věnuje dopadu nemocí srdce na hospodářství. Do výzkumu byla zahrnuta jak primární léčba, tak náhlé příhody, ambulantní i nemocniční péče.

Nejmenší náklady má Irsko a Malta

Nejvíce, skoro polovinu nákladů celé EU, stály nemoci srdce dohromady Německo a Británii. Je to především kvůli velkému počtu obyvatel těchto států.

Českou republiku spolu se Slovenskem, Estonskem, Litvou a Polskem stojí kardiovaskulární choroby 15 procent zdravotnického rozpočtu. Nejmenší náklady mají Irové (4,4 procenta) a Malta (dvě procenta).

Leal zdůraznil, že onemocnění srdce nemají jen jednu příčinu, a tak je těžké najít univerzální řešení. Čísla, která jeho tým zveřejnil, podle něj neznamenají, že jeden stát utrácí příliš a druhý málo.

"Cílem je porovnat situaci v jednotlivých zemích se stavem v EU jako celku, pokud jde o různé nemoci," vysvětlil Leal. Mohlo by to podle něj pomoci určit, do jaké oblasti by měly jít peníze na výzkum.