Tchaj-ťi je několik set let staré bojové umění, které kombinuje přesné pohyby těla s hlubokým dýcháním a využíváním energie jin a jang. Za zdánlivou měkkostí skrývá nečekanou pevnost. Učili se ho tu cvičit začátečníci, ale také různě pokročilí. Ti už vědí, že tchaj-ťi zlepšuje jak fyzickou, tak psychickou kondici, mění člověka i mentálně, naučí ho ovládat dech a pracovat s vnitřní energií.

To zní tajemně, ale můžeme si za tím představit například to, že se trénovaný člověk cítí po cvičení fyzicky možná unavený, ale psychicky osvěžený, a někdy dokonce nabuzený.

Účinky potvrzují klinické studie

O vlivu tchaj-ťi na zdraví existuje řada klinických studií na jedné z nejserióznějších medicínských adres (www.ncbi.nlm.nih. gov/entrez). Na vstupní stránce je třeba zaškrtnout rubriku PubMed a do vyhledávače napsat Tai ji.

Seznam nemocí, u kterých pomáhá, je dlouhý. Příznivě působí jako prevence proti kardiovaskulárním chorobám (infarkt, mrtvice, hypertenzi dokonce snižuje), nemocím dýchacích a zažívacích orgánů, ale také proti postižením pohybového aparátu (artróza, osteoporóza, bolesti zad), psychickým potížím (stres, úzkostné stavy, deprese) a tak dál. Na uvedené adrese je asi šedesát nejrůznějších studií. Ale jeho příznivý vliv na duši a tělo si pochvalují i lidé zdraví.

Uklidí mi v hlavě i v těle

Ptal jsem se lidí, kteří cvičí tchaj-ťi delší dobu, jak je cvičení změnilo a jak jim třeba pomohlo i se zdravotními potížemi. Božena Vilímová, účetní: "Daleko méně marodím. A taky mám lepší fyzičku. Třeba při plavání nebo na kole se tolik nezadýchávám. Na cvičení se snažím jít, i když cítím, že na mě něco leze. Říkám si - buď ta choroba propukne, nebo zmizí. Je zajímavé, že zatím vždycky zmizela. Po cvičení se cítím dobře fyzicky i psychicky. Asi mě taky trochu změnilo. Když jsem se dřív dostala s někým do konfliktu, neustále jsem si tu situaci přehrávala v hlavě a vracela se k ní. Dnes už ji snáz překročím a netrápí mě tak jako kdysi."

Marta Roubalová, cvičitelka: "Jsem cvičitelka aerobiku, jazzgymnastiky a rytmické taneční gymnastiky. Když cvičím s lidmi, musím se soustředit na ně a na hudbu. Jsem ve střehu, připravená okamžitě reagovat. Tchaj-ťi mi umožňuje udělat něco pro sebe. Plynulé ladné pohyby ve mně vyvolávají pocity harmonie a klidu. Najednou se můžu soustředit na své tělo a své emoce. Uvolní mě a zbaví napětí. Duševního i tělesného. Zapomenu na starosti, povolí mi stažené svaly a přestanou mě bolet záda. Tchaj-ťi mi zkrátka uklidí v hlavě i v těle. Krásně si u něj odpočinu."

Zbavil jsem se napětí a negativních emocí

Alexandr Pokorný, průvodce: "Byl jsem velice soutěživý, ctižádostivý a náročný na sebe i na druhé. Přesně v duchu dnešní doby, podle které má smysl jen úspěch a neúspěch je jako smrt. Tchaj-ťi mi pomohlo změnit vztah k sobě i k druhým. Postupně jsem se přestal rozčilovat, že mi něco nejde tak, jak bych si při svých přemrštěných nárocích představoval. Tedy, že nejsem dost dobrý.

Začal jsem to vidět jinak. Cesta za dokonalostí přestala být přímkou a stala se nekonečnou spirálou. V ní má každý krůček svůj smysl a každý člověk své tempo. Dobrý není jen mistr. Dobré je cokoliv, co pomáhá správnému proudění energie, tedy i emocí, v našem těle.

Zbavil jsem se díky tchaj-ťi neustálého napětí, ve kterém jsem žil. Ale také spousty negativních emocí, které se ve mně hromadily a vyvolávaly stavy podrážděnosti, výbuchy zlosti atd. Už se večer nevracím domů nevrlý a unavený. Naopak, mívám dobrou náladu. A protože se energie rozproudí, jak má, cítím se po cvičení víc svěží než před ním. Myslím, že jsem se změnil také mentálně. Stal jsem se třeba tolerantnější. I s lidmi na tchaj-ťi si dnes víc rozumím. Bez ohledu na to, jaké dokonalosti v něm dosáhli."

Velmistr z Číny

Mistra Zhu Tiancai zvolili v Číně v roce 1996 jako jednoho z 13 velmistrů tchaj-ťi. Do pražské Taiji Akademie jezdí na pravidelné konzultace. Při té poslední Právu řekl:

"Spousta lidí dnes vnímá tchaj-ťi jako cvičení, které prospívá zdraví. Ve skutečnosti je to bojové umění. Můžete ho trénovat v tvrdé bojové formě, která slouží především k vaší obraně. Nebo v té měkké, která zdůrazňuje příznivý vliv na zdraví. Ta je výhodná i proto, že ji lze cvičit v pokročilém věku, což u většiny bojových umění typu kung-fu, mezi které tchaj- ťi patří, nejde.

Ve vesnici, odkud pocházím, se tchaj-ťi cvičí zhruba 900 let, písemně doložených je pouze posledních 200 let. To proto, že lidé nebyli vzdělaní, neuměli psát a spoustě věcí souvisejících s tímto bojovým uměním ani nerozuměli. Dnes existuje 300 čtyřverší, která popisují techniku, ale i pocity, jež by člověk při jednotlivých cvicích měl prožívat. Stovku těch čtyřverší jsem napsal sám. Snažil jsem se zachytit věci, které jsou zjevné a jsou vidět. A jejich prostřednictvím se pak dotknout věcí, které vidět nejsou. Pro tuto formu poezie jsem použil znaky staré 2500 let.

Není náhodou, že tchaj-ťi posiluje vedle těla i ducha. Příznivě totiž působí na vaši mysl, emoce a do určité míry mění také váš charakter. V tom spočívá tajemství jeho vlivu na zdraví. V Číně se traduje, že naše pocity ovlivňují vznik našich nemocí. Je to logické. Když myslíte na něco špatného, negativního, rázem se ocitáte pod tlakem. Když jste optimista, vnímáte úplně jiné věci. A čím lépe jste naladěn, tím více věcí vás dokáže potěšit.