Rizikovými faktory jsou hlavně vysoké hladiny krevních tuků (cholesterolu a triglyceridů), ale i vysoký krevní tlak, nadbytečná kila a sedavý způsob života, tedy mizerná kondice.

Za 90 procenty infarktů stojí kromě nich také kouření, stres a nedostatek ovoce i zeleniny. Velmi často urychluje jejich vypuknutí cukrovka, protože kolísání krevního cukru poškozuje cévy.

Hodně nebezpečný bývá i tuk v oblasti břicha. Přispívá k rozvoji chronického zánětu v těle.

Zánět – málo známý nepřítel

Většina lidí toho ví dost málo o riziku chronického zánětu. I když představuje stejné nebezpečí jako vysoký cholesterol, a možná i o něco větší. Hůř se totiž měří a neexistují na něj léky. Vzniká tehdy, když imunitní systém začne reagovat na nadbytečná kila, zejména ty v oblasti pasu, ale také na stárnutí, fyzickou nečinnost, lehké infekce, stresy a další faktory.

Imunita pak napadá ty buňky, které by měla chránit. Bombarduje je látkami, které v cévách pomáhají usazování tuku na stěnách cév.

Tyto látky způsobují i to, že tukové pláty mohou po určité době prasknout. V poškozeném místě se začnou shromažďovat krevní destičky a vznikne krevní sraženina. Když se utržený tukový plát a chuchvalce krevní sraženiny dostanou do krevního oběhu, ucpou tepnu. Pokud je to srdeční tepna, hrozí, že odumře ta část srdečního svalu, kterou zásobuje krví.

Počet provedených kliků dokáže u mužů odhalit riziko infarktu a dalších srdečních problémů

Co zvyšuje chronický zánět

Příčinou zánětu není jen tuk, který se vám usazuje v oblasti břicha. Jeho vznik a rozvoj podporuje i kouření a příliš tučná, tedy hodně kalorická jídla, typická třeba pro fastfoody. Ale také ho urychlují potraviny obsahující trans-tuky, což jsou hlavně různé sušenky, oplatky s levnou čokoládovou polevou a další cukrářské výrobky.

Proti zánětu působí naopak zelenina s ovocem a zdravé tuky třeba z tučných mořských ryb nebo olivového, případně řepkového oleje. Významné protizánětlivé efekty má rovněž dostatečná tělesná aktivita.

Zhubněte a snížíte cholesterol

Jednou z věcí, které zvětšují riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních potíží, je vysoký cholesterol. Prvním varováním bývá jeho mírně zvýšená hladina: od 5 do 6 mmol/l. Ta vysoká začíná od 6 do 7 mmol/l a vysloveně riziková hladina nad 7 mmol/l.

Dřív lékaři zakazovali pacientům vajíčka, vnitřnosti a další potraviny, které obsahují hodně cholesterolu. Dnes už tak striktní nejsou. Cholesterol získaný ze stravy tvoří asi jenom jednu třetinu toho celkového, který potřebujeme k různým tělesným pochodům. Zbývající dvě třetiny si tělo vytváří v játrech. Navíc třeba vajíčka obsahují řadu cenných látek. Proto je lékaři pacientům nezakazují, jen je musejí jíst v rozumném množství.

Podle současných poznatků bývá důležitější to, abyste si v jídelníčku hlídali spíš přemíru problematických živočišných tuků, a tedy i nadbytečná kila. To, kolik jich shodíte, zároveň ovlivní hladinu cholesterolu. Alespoň u většiny pacientů.

Agresívní kyslíkové radikály

Málo známý problém představuje pro většinu lidí oxidační stres vyvolaný volnými kyslíkovými radikály. Ty v těle přirozeně vznikají při dýchání, trávení, látkové výměně, při přeměně cukrů a tuků na energii, při neutralizaci alkoholu nebo metabolizování léků.

Zdravý organismus si s nimi ví rady. Pokud jich ovšem nezačne být moc. Třeba při nezdravém způsobu života a jídelníčku. Pak začnou oxidovat „zlý“ LDL cholesterol na formu, která odstartuje nebo urychluje kornatění tepen. Radikály však dokážou vyvolat i další choroby, včetně rakoviny. Zajímavá je role duševního a emocionálního vypětí. To obvykle posílí oxidační stres. Psychické uvolnění ho většinou zmírní.

Vláknina snižuje riziko minimálně čtyř onemocnění

Účinným receptem na oxidační stres jsou racionální jídelníček, rozumné porce jídla, ale také ovoce a zelenina, zejména ta barevná, která obsahuje hodně potřebných antioxidantů. Ty pomáhají neutralizovat agresívní radikály. Užitečné je i to, když zlepšíte schopnost čelit stresu a věnujete se pravidelně aktivnímu pohybu.

Kde začíná bod zlomu

Kdy začnou nadbytečná kila ohrožovat vaše srdce a zdraví? Když zvedají hladiny krevních tuků, krevního tlaku nebo krevních cukrů nad doporučené hodnoty.

Jednoduchou pomůckou, která vám pomůže v orientaci, jaká váha je pro vás ideální, je index tělesné hmotnosti, tzv. BMI. Kalkulačky, které vám ho pomohou vypočítat, najdete na internetu. Třeba na www.bezhladoveni.cz/konzultace/bmi-kalkulacka.

Vyplníte v nich váhu v kg a výšku v cm. Zmíněná kalkulačka bere v úvahu i pohlaví a věk. Zároveň vám ukáže vaši pozici na ose podváha, optimum, nadváha a obezita, tedy i míru vašeho rizika.

Podváha je BMI menší než 18,5. Při normální váze se BMI pohybuje mezi 18,5-24,9, při nadváze mezi 25,0-29,9 a obezita začíná od BMI 30.

Další snadná pomůcka

Jinou jednoduchou pomůckou je to, že si změříte obvod pasu. Ženy by měly mít méně než 80 cm, muži méně než 94 cm. Nad těmito hodnotami začíná zvýšené riziko. Nad 88 cm u žen a nad 102 cm u mužů pak začíná vysoké nebezpečí.

Proto uděláte pro zdraví vašeho srdce opravdu hodně, když se co nejvíc přiblížíte vaší optimální váze podle BMI. Nejlépe za pomoci odborníků. Rozumnější mi připadají systémy prověřené roky praxe než žhavé novinky. Zvlášť když se dobrá metoda hubnutí snaží řešit jídelníček, pohyb a zároveň i emoce. Užitečná bývá také konzultace s vaším praktikem nebo kardiologem.

I zdravý jídelníček může být chutný a jednoduchý

Tep, signál dobré kondice

Docela podstatným údajem je počet tepů vašeho srdce za minutu. Vypovídá hodně o vaší fyzické kondici a efektivně nebo špatně pracujícím srdci. Při dobré kondici vám pak méně vadí nějaké to kilo navíc. Platí to však i naopak.

Pro hubeného člověka bez kondice mohou různá kardiovaskulární rizika představovat větší nebezpečí než pro toho tělnatého jedince s dobrou kondicí.

U člověka, který sportuje nebo cvičí, tepe srdce 50 až 60krát za minutu, u normálního člověka 70 až 80krát/min. Trvalé hodnoty nad 80 až 100 tepů za minutu, pokud jsme v klidu, signalizují zvyšující se riziko.

Nepravidelný a zrychlený tep upozorňuje na nebezpečnou fibrilaci síní

Tep se dá ovlivnit léky nebo zlepšováním fyzičky. To druhé je samozřejmě lepší a může vám to významně prodloužit život.

Největší ze všech prevítů

Totální útok na vaše srdce představuje metabolický syndrom. Při něm se nakupí ty nejzávažnější rizikové faktory: nadbytečná kila v pase, vysoký krevní tlak, vysoké krevní tuky, vysoká glykémie, případně cukrovka.

Vzájemně pak násobí nebezpečí, že se u vás objeví další vážné kardiovaskulární potíže nebo choroba. Syndrom vyžaduje přísné sledování a razantní intervenci lékařů. Bez nich musí pacient počítat s dramatickými zdravotními následky, které se objeví dřív nebo později.

Pohyb jako zázračný lék

Zásadní je z mého pohledu aktivní pohyb. Pomáhá nám například spalovat kalorie, zlepšuje naši náladu, snižuje sklon k chronickému zánětu a zlepšuje naši fyzičku i kondici srdce. Představuje pro srdce něco jako zázračný lék.

Krásně to ilustroval kardiak Jan Klíma. Po pěti infarktech a bypassu srdce se začal věnovat chůzi. Z Třeště na Jihlavsku pak chodil za svým kardiologem do Prahy pěšky. Tam a zpátky to dělalo asi 300 km. Naposledy absolvoval tuto cestu, když mu bylo 71 let.

Dokumentoval to, co kardiologové dávno vědí. Při racionální životosprávě a rozumném tréninku pod dohledem lékaře se člověk po infarktu může dostat do téměř stejné kondice, jakou má úplně zdravý člověk.

A pacient, kterému infarkt nebo srdeční problémy zatím jenom hrozí, se jim může vyhnout úplně. Největším spojencem i nepřítelem vašeho srdce jste totiž vy sami.

Může se vám hodit na Seznamu: