K tomu, aby člověk začal hubnout, stačí zpočátku i malé změny - není třeba trávit hned hodiny v posilovně a držet ukrutnou dietu. Naproti tomu ale stojí rovněž malé „věci”, kvůli kterým se hubnutí naopak nedaří - a je jedno, jestli lidé začínají hubnout počátkem roku nebo třeba před létem do plavek.

Výživový poradce Rick Hay pro Daily Mail sestavil pět hlavních důvodů, kvůli kterým se jakékoli snahy o hubnutí míjejí účinkem.

Káva

Káva je v poslední době nutným pomocníkem, bez něhož si mnozí svůj start do nového dne neumí představit. A právě ona může být hlavním viníkem, proč se člověku nedaří zhubnout.

„Káva stimuluje nervový systém,” vysvětluje Hay. Mimo jiné urychluje mnohé tělesné funkce, čímž klesá hladina cukru v krvi, který generuje potřebnou energii. Lidé si to často vysvětlují tak, že jim v rámci toho půjde hubnutí, respektive pálení kalorií, rychleji. Což je na jednu stranu pravda - ale rozhodně to není celý příběh.

„Když hladina krevního cukru klesne, náš mozek automaticky požaduje něco k snědku, aby se hladina opět vyrovnala,” dodává odborník. Jakmile pak lidé začnou jíst, nastává prodleva mezi stavem, kdy jsou skutečně nasyceni, a dobou, kdy se stejná informace dostane do mozku. Což znamená, že často sní více, než potřebují.

Rychlé a náročné cvičení 

I kvalita a provádění samotného cvičení mohou být příčinou, proč dotyčný nehubne.

Pro pochopení celého procesu je třeba začít od začátku. Pokud jde o potraviny, sacharidy (cukry) v nich obsažené jsou první na řadě jako volba „paliva” při cvičení, protože uvolňují velmi rychle energii. Teprve tehdy, až tělo vyčerpá vlastní zásoby sacharidů prakticky na nulu, hledá další zdroje energie. Tehdy začne spalovat tuky, které uvolňují v porovnání se sacharidy energie sice více, ale zato mnohem pomaleji.

„Pokud například začnete rychlým a náročným sprintem, první věc, kterou tělo spálí, bude zásoba svalových kreatinfosfátů, což trvá pouhých 20-30 vteřin. Pak začne tělo hledat další energii potřebnou ke cvičení. V tu chvíli přicházejí na řadu sacharidy jako rychlý uvolňovač energie,” popisuje odborník systém, jak tělo spaluje.

To ale neznamená, že by se měl člověk ve snaze hubnout i tuky vyhýbat všem sacharidům.

Kouzlo je v něčem jiném - v pomalejším tempu. Pokud ze sebe vydá hned maximum, bude spalovat místo tuků sacharidy, protože kompatibilita mezi rytmem cvičení a uvolněnou energií ze sacharidů bude téměř stejná.

„Snižte výkon zhruba na 70 % své maximální výkonnosti. Takové tempo cvičení zajistí lepší synchronizaci s rychlostí, při níž tělo získává energii z tuků,” dodává Hay.

Sůl a sladidla 

Sodík je minerál, který tělo používá k řízení množství vody přítomné v našem organismu. Nejvýraznějším zdrojem sodíku je chlorid sodný - kuchyňská sůl.

Čím více sodíku se hromadí v organismu, tím více vody tělo zadržuje, což se může negativně promítnout na výsledné váze. Vyřadit veškerý sodík ze stravy by ale také nedělalo dobrotu. Je totiž zároveň důležitou složkou metabolismu buněk, proto ho buňky obsahovat musí. Solit je tak dovoleno, ale s opatrností a mírou.

Sycené nápoje

Že jsou slazené sycené nápoje z hlediska hlídání váhy nevhodné především kvůli obsahu cukru v nich, ví mnozí lidé. Málokdo už ale ví, že na vině ohledně potíží s váhou může být i oxid uhličitý v nich obsažený.

Studie publikovaná v časopise Obesity Research and Clinical Practice v roce 2017 poukázala na fakt, že oxid uhličitý ovlivňuje váhové přírůstky především tím, že zvyšuje uvolňování hormonu ghrelinu v těle. Říká se mu také hormon hladu - k jeho produkci dochází v žaludku a jedním z jeho mnoha účinků je zvýšení chuti k jídlu.

„Co se týče sycených nápojů, řešení je jednoduché. Nahraďte je bezbublinkovými variantami. A ano, platí to i u perlivé vody. Nejlepší je tak pít čistou filtrovanou vodu,” vysvětluje Hay.

Znečištěné okolí

Jak může znečištění okolí ovlivňovat tělesnou hmotnost? Mnoha způsoby.

Studie provedená v roce 2016 v čínském Pekingu například poukázala na zjištění, že dlouhodobé vystavení nevhodným látkám obsaženým ve vzduchu může zvyšovat riziko obezity a metabolických syndromů, jako například cukrovky 2. typu, ale také hypertenze či srdečních onemocnění.

Jiná studie, uveřejněná v uznávaném časopise Nature, rovněž uváděla, že tzv. perzistentní organické látky (POP - látky dlouhodobě setrvávající v prostředí), jako například polychlorované bifenyly, vedou k nárůstu hmotnosti a nesnášenlivosti glukózy související s inzulínovou rezistencí, a tedy rizikem cukrovky.

Hay ale v souvislosti s tím dodává, že je téměř nemožné se podobným látkám a chemikáliím, a to nejen v ovzduší, ale i v potravinách, zcela vyhnout. I když mnoho z prokazatelně škodlivých bylo v 80. letech minulého století zakázáno, jejich účinky stále přetrvávají. Co se naopak podle něj dělat dá, je přijmout návyky, které proti těmto účinkům budou bojovat.

Například se vyhnout rybám a masu (hovězí, vepřové, kuřecí), které jsou podle zjištění největšími zdroji POP.

Nejnižší hodnoty podobných látek bývají naopak například v zelenině, ovoci, houbách, rýži, ořeších či čaji. Také je podle něj dobré zaměřit se na organické potraviny, k jejich produkci nebyly použity pesticidy či jiné chemikálie.

Může se vám hodit na Seznamu: