Podstatou infarktu je to, že se ucpe některá z koronárních cév, nejčastěji krevní sraženinou, která obalí aterosklerotický plát. Krev pak přestane zásobovat příslušné buňky srdce kyslíkem a živinami. Hrozí jejich odumření. Ale také oslabení srdeční činnosti nebo její kolaps, pokud dojde k závažné poruše srdečního rytmu. Jde obvykle o akutní stav. Lékaři musí co nejdříve obnovit průtok poškozenou tepnou.

Pokud však pacient chodí pravidelně k lékaři, hlídá si životosprávu a koriguje rizikové faktory ischemické choroby srdeční (především se vyhýbá kouření), léčí si zvýšenou hladinu cholesterolu a krevní tlak, má velkou šanci infarktu předejít.

Když srdce nestíhá

Podstatou srdečního selhání bývá to, že srdeční sval nestačí dostatečně zásobovat krví důležité orgány. Většinou jde o proces postupný. Narušená bývá buď schopnost srdce se stahovat, nebo se plnit krví.

Bezprostřední příčinou může být poškození srdečního svalu kvůli špatnému prokrvení a stavům po infarktu, ale také nedomykavost srdečních chlopní, arytmie a další méně časté příčiny. Prevence je v tomto případě složitější. Protože třeba arytmie nebo nedomykavost chlopní může pacient ovlivnit jen zčásti.

Jak se hlásí infarkt

  • Hlavním příznakem infarktu bývá bolest za hrudní kostí. Někdy vystřeluje do levé ruky, do ramene, do dolní čelisti, do krku nebo do zad.
  • U pacienta se může objevit i dušnost, slabost, studený pot, pocit na zvracení či zvracení a některé další příznaky.

Srdeční selhání

  • Srdeční selhání se obvykle hlásí méně dramaticky. „Člověku se hůř dýchá, i když nepodává žádné sportovní výkony,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. „Pokud se tyto potíže zhoršují a objevují se i při běžných denních činnostech, například při práci v domácnosti, nebo dokonce v noci, když si lehneme na záda, je potřeba, aby pacient okamžitě navštívil lékaře. Ale ještě lepší je, když své potíže nenechá zajít tak daleko.“
  • Dalším signálem srdečního selhání jsou otoky nohou, typicky kotníků (jen málo lidí si je spojuje se špatnou funkcí srdce). 
  • Ale také rychlý nárůst váhy přes ztrátu chuti k jídlu. Jde o hromadící se tekutinu, kterou srdce nestíhá přečerpávat. 
  • U pacientů se rovněž objevuje nepřiměřená únava nebo vyčerpání a někdy také nadměrné bušení srdce, i když postižený člověk nepodává žádné fyzicky náročné výkony.
  • Časté močení, typicky v  noci, může být dalším příznakem, který si lidé navíc nespojují s nedostatečnou funkcí srdce.

Věk ani špatná kondice nemohou za všechno

Řadu uvedených signálů srdečního selhání si lidé omlouvají postupujícím věkem, nadbytečnými kily, špatnou fyzickou kondicí a různými zdravotními problémy.

Proč je tak důležité, aby si lidé všímali těchto příznaků a probrali je s lékařem co nejdříve? Aby se vyhnuli situaci, kdy je kardiologové vyšetří a oznámí jim, že funkce jejich srdce je významně omezena, třeba až na 30 nebo 40 % své kapacity. Tedy natolik, že může kdykoliv úplně selhat.

Pokud lékaři diagnostikují tuto chorobu v časných stadiích, mají šanci ji léčit a přibrzdit její rozvoj. Obvykle tak člověku umožní, aby žil normální život. Tedy aspoň v té míře, v jaké to dovoluje jeho stav. Jinak se nemoc zbytečně zhorší. „Když pacient přijde k lékaři včas, umíme srdeční selhání efektivně léčit,“ říká docent Bělohlávek. „A člověk může dál žít kvalitní život. Alespoň ve většině případů.“