Pohyb na čerstvém vzduchu

Hlavním původcem nemocí není zima, ale především snížená odolnost sliznic a dýchacích cest proti nejrůznějším virům a bakteriím. Pobyt venku v přírodě podporuje prokrvení sliznic i dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich odolnost. Velmi pozitivní vliv má také sluníčko. Jak říkávaly naše babičky, kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Samozřejmostí by pak měl být častý pohyb, který výrazně zvyšuje počet i aktivitu buněk zodpovědných za dobrou imunitu. Když se nehýbete, obranyschopnost klesá. Kdo je odolný vůči chladu a rychlým změnám počasí, je odolný i vůči nejrůznějším nemocem z nachlazení.

Otužování

Tím rozhodně není myšleno, že se bez jakékoli přípravy svléknete a půjdete si zaplavat do Vltavy. Správné otužování má své zásady. Pro začátek může stačit střídání teplé a studené sprchy, která zlepšuje krevní oběh, a připravuje tělo na změny teplot při přechodu z vytopených místností do vnějšího prostředí. Podobně na tělo působí saunování - z těla se vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu tak účinně bojovat proti mikrobům.

Důležité je i správné větrání a topení v místnosti. Ideální teplota v bytě se má pohybovat kolem 20 stupňů. Na spaní dokonce ještě o pár stupňů méně. Nesmí se zapomínat ani na zvlhčování vzduchu.

Dostatečný spánek

Denně bychom měli spát cca 6-8 hodin. Spánek ale není jen o počtu naspaných hodin, ale především o jeho kvalitě. Když dobře a kvalitně spíme, náš obranný systém má mnohem méně práce a velmi dobře zvládá regenerovat. Při nedostatku spánku je tomu naopak. Imunita oslabuje a snižuje svou výkonnost.

Zdravý jídelníček

Vhodně sestavený jídelníček by měl být v rámci posilování obranyschopnosti naprostým základem. „Výživa významně přispívá k zachování zdravé imunitní ochrany. Když v potravě dlouhodobě chybí určité minerální látky anebo vitaminy, silně se snižuje schopnost imunitního systému a náchylnost k infekcím stoupá,“ upozorňuje imunolog MUDr. Dušan Hríb.

Zároveň však upozorňuje, že základem dobré imunity je sezónní jídelníček. „Vytváří vazbu mezi lidským organismem a jeho okolím. Konzumace čistě sezónních produktů nám bez problémů zabezpečí dostatek vitaminů, minerálů a živin, protože z přírody máme v každém ročním období k dispozici právě to, co nejvíce potřebujeme. Exotické ovoce, které obvykle v zimě kupujeme, abychom měli dostatek vitaminu C, například citrusy, ananas nebo kiwi, náš organismus v zimě tolik nepotřebuje. Je lepší, když jsou malým zpestřením, ale ne hlavním zdrojem vitaminů. Ty bychom měli čerpat hlavně z přirozených domácích a sezónních potravin.“

Což potvrzuje i nutriční specialistka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., která radí nezapomínat ani na potraviny bohaté na bílkoviny, a tedy mléčné výrobky, libové maso, ryby či vejce.

„Jezte pestře, hodně pijte, dopřávejte si zakysané mléčné výrobky (mají blahodárný vliv na střevo, což je centrum imunity), dýňová semena (mají vysoký obsah zinku), para ořechy (obsahují selen) a pijte zelený čaj,” dodává.

Vitaminy a minerály
Vitamin C - potřeba pro dospělého člověka je 75 - 100 miligramů na den. Pokud je však tělo již napadeno infekcí, zvýší se potřeba až na desetinásobek. Dostatečný příjem vitaminu C také může výrazně zkrátit léčbu infekce, která už probíhá. Jako hlavní zdroj se uvádějí citrusy, což není úplně pravda. Zkuste kysané zelí, vynikající zdroj vitaminu C a K, draslíku, betakarotenu, vlákniny, thiaminu a kyseliny listové. Navíc není prakticky vůbec kalorické. Vřele se dá doporučit červená řepa, protože kromě vitaminů oplývá i hořčíkem, draslíkem a její červené barvivo je nosičem energie. Dobrým zdrojem vitaminu C jsou i papriky, brokolice, jahody,  brambory, rakytník či šípky. 
Vitamin B5 - přispívá k posílení imunity a má schopnost tlumit záněty. Ke zdrojům tohoto vitaminu patří kvasnice a pekařské droždí, kuřecí, telecí a rybí maso, ořechy a semena.
Vitamin A - najdeme v telecích játrech, másle, vaječném žloutku, rybách. Jeho úloha spočívá v obraně proti nachlazení či bronchitidám, zodpovídá také za zdraví oční sítnice.
Selen - podporuje enzymy, které jsou důležité k odbourávání škodlivých látek, například těžkých kovů. Spolu s vitaminem E působí detoxikačně a má protizánětlivé účinky. Přirozeným a sezónním zdrojem jsou houby, maso a ryby.
Železo - pomáhá fagocytům, jejichž úlohou v těle je poznat a zničit cizorodé látky. Nedostatek železa zvyšuje náchylnost na infekce. Větší množství železa najdeme v čočce, cizrně, beraních rozích, v bílých fazolích, mase, prosu, rybách a v celozrnných výrobcích.
Zinek - také přispívá k aktivaci fagocytů, čímž podporuje produkci protilátek. Potraviny bohaté na zinek jsou čočka, bílé fazole, maso a celozrnné výrobky.
Hořčík (magnesium) - pomáhá snižovat stres a únavu, čímž také posiluje obranyschopnost. Obsahuje ho banán, datle, artyčok, čočka, fazole, brokolice, špenát apod.
Měď - je důležitá pro správný průběh imunitních reakcí. Mezi potraviny bohaté na měď patří játra, kakao, ořechy, houby, vařená hovězí játra, slunečnicová semínka, mandle, vařená čočka, čokoláda, korýši a měkkýši.

Pozor na alkohol a cigarety! Snižují zásoby vitaminů A, C, E a B, ale také selenu. Kouříte-li, zvyšte denní dávku vitaminu C.

„Rovněž se dá spolehnout na osvědčený česnek přidávaný čerstvý třeba po troškách do polévky, čerstvou cibuli nebo křen, protože obsahují antimikrobiální látky, které zároveň organismus vyčistí a ´protáhnou´. U oblíbeného všeléku slivovice je pak třeba dodržet přiměřenou léčebnou dávku, aby nedošlo ke kontraproduktivnímu ´předávkování´,” doporučuje Tomáš Hradil z Pharma Future.

Rybí tuk

„Rybí tuk má velkou škálu benefitů pro celý lidský organismus, včetně imunity. Obsahuje prospěšné omega-3 mastné kyseliny DHA a EPA, které si naše tělo neumí samo vytvořit, a je zapotřebí jej získávat stravou či doplňky. Pozitivně působí zejména na činnost srdce, mozku a zraku, ale také v boji proti různým zánětům,” upozorňuje primářka MUDr. Eva Daňková, CSc., z pražského Centra prevence a léčby alergií a poruch imunity – Immunia.

Dále rybí tuk obsahuje vitaminy A, D a E, které také velmi pozitivně působí na imunitní systém.

Vitamin D například stimuluje aktivitu bílých krvinek a snižuje zároveň riziko vypuknutí cukrovky, kardiovaskulárních chorob a roztroušené sklerózy. Pozitivně také působí na nervový systém, na psoriázu a na další autoimunitní nemoci. Jeho přírodními zdroji jsou sluneční svit a rybí či mořské produkty.

Probiotika

Probiotika (tělu prospěšné bakterie) jsou obsažena v zakysaných mléčných výrobcích, tělu dodávají vápník, na rozdíl od mléka jej nezahleňují. Pokud mléko nemůžete, zkuste kvašenou zeleninu - zelí, mrkev, ředkvičky. Probiotika příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry.

Velká část buněk imunitního systému se nachází ve střevní sliznici, probiotické bakterie se starají mimo jiné o to, aby ve střevě nepřežívaly nežádoucí organismy. Probiotika také udržují potřebné pH, čímž přispívají k dobrému stavu imunitních buněk a následně k posílení obranyschopnosti organismu.

Betaglukany a bylinky

Jedná se o čistě přírodní látky podporující imunitu a obnovující systém těla. Zdrojem betaglukanů jsou houby (např. přípravky z hlívy ústřičné), ječmen, oves a kvasinky.

Před infekty také chrání echinacea, která posiluje imunitu, má výrazný antibakteriální účinek a při nemocech pomáhá rychlejšímu uzdravení.

Podobně účinná je i rostlina lichořeřišnice, někteří lidé dokonce tvrdí, že se pro Středoevropany hodí víc.

Velmi oblíbený je i zázvorový čaj, který působí preventivně proti infekcím, prohřívá organismus, hubí bakterie, obnovuje vitalitu a při horečce pomáhá s vypocením.