„Za rok na cévní mozkovou mrtvici (CMP) umírá téměř 11 tisíc osob, tzn. přes 30 úmrtí denně. Se stejnou diagnózou je pak každý rok hospitalizováno v nemocnici téměř 60 000 nemocných. Délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP je pak více než 150 dní,” upozorňuje na smutnou bilanci lékař Richard Češka z Centra preventivní kardiologie, 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha.

Proto se snaží lékaři co nejvíce informovat veřejnost, aby své zdraví nepodceňovali, a pokud možno chodili pravidelně na preventivní prohlídky, aby těmto stavům, co nejvíce předcházeli.

Informovat Čechy o možnostech prevence mozkové mrtvice bude letos popáté edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Den prevence, který letos připadá na čtvrtek 20. říjen. Od 8.30 do 17.30 hodin tak může každý zajít do hlavní budovy pražského Hlavního nádraží, kde si lidé budou moci zdarma zjistit své riziko ohrožení mrtvicí a své výsledky konzultovat s přítomným lékařem, který jim poradí i vhodné možnosti prevence či léčby.

Akce je realizována ve spolupráci s Českou internistickou společností, pacientskou organizací ICTUS, která pomáhá lidem po prodělané mozkové mrtvici s návratem do plnohodnotného života, pacientskou organizací Rytmus srdce a dále společností Bayer.

Příznaky mozkové příhody

Příznaky mozkové příhody mají neurologický charakter. Jedná se o nejrůznější motorické a smyslové poruchy - záleží jaká část mozku byla poškozena.

Člověk s akutní mrtvicí má poruchy hybnosti zpravidla na jedné polovině těla (částečné či úplné ochrnutí horní a dolní končetiny), je zmatený, chová se zvláštně, jako by byl „mimo sebe“, na ochrnuté straně má pokleslý koutek, kudy mohou unikat sliny z úst. Přidružují se poruchy řeči (pacient špatně artikuluje a není mu rozumět), poruchy zraku (rozmazané či dvojité vidění, příp. postižený vidí pouze na jedno oko). Charakteristické jsou i poruchy citlivosti, projevující se neschopností rozeznat dotek a další senzitivní vjemy.

Někdy nemocný nemusí mít žádné z těchto příznaků a stěžuje si jen na bolesti hlavy, závratě nebo zvrací. Jindy se naopak může mozková mrtvice projevit v masivní míře, kdy dochází ke ztrátě vědomí, nebo dokonce k úmrtí. Příčinou úmrtí může být i otok mozku.

Ochrnutí jedné poloviny těla (křížem k poškozené hemisféře), poruchy řeči a poruchy citlivosti jsou základními následky mozkové příhody, které přetrvávají i nadále po uplynutí akutní fáze nemoci. Představují obtíže, které pacienta vyřazují z běžného života, invalidizují jej a zbavují soběstačnosti.

Pacient se nemůže dostatečně hýbat, poruchy řeči znamenají bariéru v komunikaci (nemocný buď nerozumí nám, nebo my jemu), v postižené oblasti v různé míře necítí dotyk, teplo, chlad či bolest, nedokáže určit, v jaké poloze jsou jeho postižené končetiny atd.