Měřit si pravidelně krevní tlak má opravdu velký význam. Podceňovat hypertenzi se totiž zásadně nevyplácí.

„Nebezpečí špatně nebo nedostatečně léčené hypertenze či dokonce nerozpoznání této nemoci je v přímém vztahu k rozvoji kardio či cerebrovaskulárních onemocnění, tedy může vést ke vzniku mrtvice, srdečního infarktu či srdečního selhání,” vysvětluje MUDr. Igor Karen, místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP).

Hypertenze sama o sobě je ve většině případů dobře léčitelná

Správnou medikací a životosprávou lékaři nemoc dokážou velmi snadno dostat pod kontrolu. Vyžaduje to však od pacienta, aby se choval ukázněně a dobře s nimi spolupracoval.

Aby dbal rad lékaře, a je-li to třeba, zhubl i několik kilogramů, začal se víc aktivně hýbat, snažil se udržovat v normě cholesterol a glykémii neboli krevní cukr v krvi. Důležité je také omezení množství soli ve stravě a opatrné nakládání s alkoholem.

Pozor by si měli dát nemocní s hypertenzí i na správný čas při užívání léků. Ideální je, když je berou hned po probuzení, tedy ne až po snídani či v zaměstnání. V průběhu dne se krevní tlak mění. Normální denní rytmus je charakterizován poklesem krevního tlaku během noci, v době ranního probuzení je jeho vzestup zvláště prudký. A protože léky obvykle účinkují později, někdy za 2 až 2,5 hodiny, nemocní tak při pozdějším užití léku nestihnou dobře ovlivnit ranní vzestup krevního tlaku.

Optimální hodnoty tlaku krve

Oficiálně se za optimální hodnotu považuje 120-130/70-85 mm Hg.

„Ale pokud nějaká hodnota vyskočí, nehraje to důležitou roli. Může za to např. přechodný stres," vysvětlil odborník na arteriální hypertenzi MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Velmi důležité je také nepodceňovat pravidelné návštěvy u lékaře, které by měly probíhat minimálně čtyřikrát ročně. Minimálně jednou ročně je pak zapotřebí absolvovat krevní testy, vyšetření moči, EKG křivky a dalších fakultativních vyšetření v závislosti na klinickém stavu pacienta, dle uvážení ošetřujícího, většinou všeobecného praktického lékaře.

Nově na tyto prohlídky může lékaře upozornit speciální systém tzv. Asistent PL, který dokáže sám vytvořit záznamy a statistiky pacienta a vytvoří individuální plány jeho kontrol v souladu s doporučovanými postupy.

Hlavní rizikové faktory hypertenze

Stres, kouření, nedostatek pohybu, dědičnost a zvyšující se věk. Lidé by jako prevenci měli v zásadě dodržovat zdravý životní styl, nekouřit, nepřejídat se, vyvíjet přiměřenou tělesnou aktivitu v každém věku a konzumovat alkohol jen v rozumné míře.