Článek
Zmíněné podání dorazilo podle Hospodářských novin do Bruselu loni v létě. Šlo o reakci na zvýšení tzv. koncesionářských poplatků, které prosadila vláda Petra Fialy (ODS).
Zatím není jasné, kdo za ním stojí, pod dokumentem je podepsaný právník Benoit Le Bret z francouzské advokátní kanceláře Gide Loyrette Nouel. Zastupuje klienta, který „působí v českém mediálním sektoru“.
V dokumentu se píše, že státní podpora obou médií veřejné služby se zvýšila o více než 20 procent, a tudíž měla tento krok notifikovat Komise. Podle Le Breta v opačném případě hrozí, že by obě média veřejné služby musela vybrané poplatky vracet přímo lidem, nebo do státní kasy.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) povinnost notifikace odmítá, a tomu odpovídalo i oficiální české stanovisko k podání odeslané do Bruselu na podzim 2025. V jaké fázi řízení Evropské komise je, ani jak dopadne, není známo.
Prima o své roli mlží
K tomu, že by si služby francouzské advokátní kanceláře najal a podání do Bruselu podal, se nehlásí žádný z velkých tuzemských mediálních domů podnikajících v televizním a rozhlasovém vysílání.
„Nemohu k tomu nic říci. Nebudu nic vyvracet nebo potvrzovat. Nechci to komentovat,“ uvedl ředitel televize Prima pro mediálně-právní záležitosti Pavel Kubina. Mluvčí Primy Blanka Bumbálková doplnila, že se k věci „nemůže“ vyjádřit.
Mediální skupina CME, která vlastní TV Nova, podání podnětu přímo odmítla. Novinky kontaktovaly také skupinu Czech Media Invest, pod kterou spadají například rádia Evropa 2 a Frekvence 1. „O tomto podání víme pouze z médií, vůbec se v tom neangažujeme,“ uvedl člen představenstva Daniel Častvaj.
Obdobná odpověď přišla i od skupiny Media Bohemia, majitele Rádia Blaník a dalších stanic. Angažmá na podání odmítla i Asociace komerčních televizí. Odpověď Novinky zatím nedostaly od skupiny Mafra, provozovatele rádia Impuls a televize Óčko.
Loni, ještě než se obrátil na EK, konfrontoval právník Le Bret se svými argumenty české politiky – tehdejšího premiéra Petra Fialu (ODS), prezidenta nebo předsedu sněmovního mediálního výboru, kterým byl Patrik Nacher (ANO). Účastnil se rovněž sněmovních a senátních kulatých stolů k tématu a snažil se „tlačit“ na nepřijetí novely, která vyšší poplatky zavedla.

„Považovali jsme formát, kde jsme byli konfrontováni s podněty pana advokáta, který odmítl identifikovat své klienty, za přinejmenším velmi neobvyklý či přímo nestandardní,“ uvedl Baxa. Přesto účast právníka na jednáních neodmítl.
Podle Hospodářských novin se o to, co je Le Bret zač, nezajímal ani Nacher. „Bylo to nepodstatné. Neptal jsem se,“ uvedl hlavní mozek hnutí ANO v problematice médií.
Od poloviny loňského roku stouply poplatky za ČT z 135 na 150 korun a za rozhlas ze 45 na 55 korun měsíčně. Nově se taky rozšířil okruh lidí, kteří musí platit. Současné vládě ANO, SPD a Motoristů ale poplatky leží v žaludku, chce je zrušit a chystá se média veřejné služby financovat přímo ze státního rozpočtu.


