Tvrdí to španělská rozhlasová stanice Cadena Ser, která u příležitosti Mezinárodního dne polibku přinesla vědecké zdůvodnění toho, proč je líbání dobré pro zdraví.

Při líbání, při němž se mimo jiné aktivuje 36 obličejových svalů, dochází k řadě neurochemických reakcí. Aktivuje se hipokampus, tedy část mozku, která hraje roli při krátkodobém uchovávání informací. Takže líbáním si zlepšujeme paměť.

Blahodárné účinky polibku

Polibek uvolňuje neuropřenašeče, například dopamin, který způsobuje, že máme příjemné pocity. Dále se do krevního oběhu dostává oxytocin, takzvaný hormon lásky, který upevňuje náš vztah s daným člověkem, či testosteron, který zvyšuje sexuální apetit.

Při polibku se uvolňuje i serotonin, jehož nedostatek vyvolává změny nálad, depresi či poruchy spánku a podrážděnost.

Některé studie ukázaly, že líbání je důležitější pro ženy než pro muže. Vědci to vysvětlují tím, že ženy mají více nervových zakončení a jsou schopny uvolňovat více oxytocinu a dopaminu.

Oslava líbání

Odpůrci líbání argumentují tím, že při desetisekundovém polibku si pár vymění v průměru 80 miliónů bakterií. Většinou jde ale o druhy bakterií, které tvoří běžnou součást ústní flóry.

Mezinárodní den polibku se podle některých slaví 13. dubna, jiní si ho připomínají 6. července a někteří 20. června. Vzhledem k příznivým účinkům líbání by se měl ale slavit každý den.