Nemoc, jíž se ve zkratce říká CHÚS (Chronický únavový syndrom), je záludná, protože ji není snadné diagnostikovat.

Únava totiž může být signálem dlouhé řady chorob:

  • neurastenie,
  • EB virózy,
  • anémie,
  • zhoubného nádoru,
  • chronické infekční mononukleózy,
  • onemocnění štítné žlázy,
  • fybromyalgie a tak dál.

Pro CHÚS je typické, že se velká únava může objevit i po malé zátěži, fyzické i psychické, a většinou na ni nepomáhá ani odpočinek nebo spánek. Postižené lidi často trápí také:

  • bolesti svalů a kloubů podobné těm, jaké se objevují u chřipky,
  • zvětšené a citlivé mízní uzliny, obvykle na krku,
  • zvýšená teplota 37 °C až 38 °C,
  • problémy s trávením,
  • ale i s pamětí a soustředěním,
  • potíže se spánkem,
  • podrážděnost,
  • bolest v krku,
  • alergie,
  • depresivní nálady aj.

Ženy choroba ohrožuje víc

U každého člověka se může objevit jiná kombinace příznaků a v jiné intenzitě. Určení diagnózy předchází kolečko vyšetření na imunologii, endokrinologii, infekčním oddělení, interně, psychiatrii atd.

Lékaři zkoumají krevní obraz, možnou zátěž virů a bakterií, ale i případný deficit vitamínů, minerálů a dalších látek. Fakt, že u každého pacienta je kombinace jeho potíží jiná, vyžaduje individuální přístup k jeho léčbě.

Nemoc postihuje lidi bez ohledu na věk, pohlaví nebo sociální postavení. Ale častěji ztrpčuje život ženám ve věku 25 až 50 let, zejména těm zaměřeným na výkon, navíc pečlivým a zodpovědným. Lékaři se domnívají, že na tom budou mít svůj podíl velké nároky, které jsou na ně kladeny.

Mají být skvělé pracovnice, ale také matky, milenky a manželky (vedle rodiny se často musí starat ještě o stárnoucí rodiče). Vystoupit z tohoto kolotoče povinností alespoň na chvíli není pro ně snadné. Navíc je otázka, kolik času jim zbývá na oddych, který potřebují, a jak efektivně dovedou odpočívat.

Připomíná chřipku

Odborníci dodnes nevědí, co je příčinou CHÚS. Jeho průběh se podobá chřipkovým stavům. Pacienti se cítí slabí, unavení a vyčerpaní jako během nemoci nebo těsně po ní. Aby lékař mohl chorobu diagnostikovat, musí tyto stavy trvat déle než šest měsíců a nesmějí mít žádnou jinou zjevnou příčinu, tedy jiné zdravotní komplikace.

Lékaři diskutují rovněž o tom, jestli odstartování CHÚS mohou spustit akutní infekce, depresivní stavy, nedostatečně fungující imunitní systém, negativní životní událost, vrozená dispozice apod.

Nemoc se často objevuje mezi lidmi, kteří se neumějí uvolnit a odpočívat. Žijí neustále ve střehu a v napětí. Snáz pak u nich dochází k emočnímu a fyzickému vyčerpání. Není vzácností, když u nich diagnostikují také aktivitu EB viru nebo cytomegaloviru. Vědecké studie však nepotvrdily, že by mezi nimi a propuknutím CHÚS byla prokazatelná souvislost.

Složitá hra o čas

Pokud jde o únavu, nemusí být pokaždé tak velká, jak se popisuje v úvodu článku. Při dnešním hektickém životním stylu však stačí, aby člověk začal být třeba jen o polovinu méně výkonný než dosud, a už to pro něj představuje vážné komplikace v práci i v soukromí. Ty navíc snadno vyvolají další zdravotní potíže.

Čím dřív lékaři diagnostikují postiženému člověku CHÚS, tím větší má šanci se vyhnout těžkým stavům a tomu, aby se jeho problémy prohlubovaly. Ale ani to není jednoduché, nejprve musí vyloučit jiné příčiny únavy nebo dalších potíží, tedy absolvovat zmíněná vyšetření, a na to je potřeba čas. Nemocný se navíc často musí vypořádat s pocity depresí nebo izolace, selhání, beznaděje a podobně.

Vzácností není ani to, že někteří specialisté stav pacienta zlehčují, dívají se na něj jako na simulanta, hypochondra nebo na případ, se kterým si nikdo neví pořádně rady. Tím spíš pak potřebuje podporu svého lékaře, případně pomoc psychologa a psychiatra.

Relaxace a odpočinek jako jeden z léků

Léčba obvykle spočívá v několika krocích. Pacient obvykle musí změnit svou životosprávu a dosavadní způsob života. Tedy zbytečně se nepřepínat, nestresovat, dostatečně a kvalitně odpočívat i spát. To může přispět ke zmírnění obtíží, nebo dokonce k zotavení.

Léky dostává na konkrétní symptomy. Na bakteriální infekci a zánět antibiotika. Na bolesti analgetika. Na depresi antidepresiva (ta mohou zároveň tlumit bolest a zlepšovat imunitu). A tak dál. Vitamíny a minerály doporučují lékaři užívat s rozumem, někdy se setkávají s tím, že se netrpěliví pacienti zbytečně předávkují.

Neležet příliš dlouho

Unavení a zesláblí lidé hodně polehávají v posteli. To je na jednu stranu pochopitelné, na druhou to má svá úskalí. Nemocným kvůli tomu ochabuje svalstvo, takže je pro ně ještě těžší přinutit se alespoň k nějakému fyzickému výkonu. Dostávají se tak do začarovaného kruhu.

Lékaři jim proto doporučují, aby se věnovali aspoň nějakému přiměřenému pohybu. Ideální je plavání, jóga nebo tajči. Procvičí si svaly a zlepší dýchání. To přispívá i ke zklidnění a zlepšení duševních stavů. Navíc jóga s tajči pomáhají udržet pružnost organismu a prohlubují i schopnost relaxace.

Kolektiv lékařů, který napsal zajímavou knížku Chronický únavový syndrom (nakladatelství Triton), také upozorňuje, že mezi pacienty s CHÚS je hodně lidí, kteří stále jedou naplno a nedokážou odpočívat. Při léčbě je pro ně problém osvojit si autogenní trénink a relaxační techniky. Někdy se díky nim podaří nahradit i některé léky.

Jakmile se naučí opravdu účinně uvolnit a odpočívat, mají zčásti vyhráno. Třeba obyčejná relaxace svalů může přinášet některým pacientům až zázračnou úlevu. Je však nutné znovu zdůraznit, že neexistuje terapie, která by byla prokazatelně účinná u všech pacientů. Ti si musí, ve spolupráci s lékařem, najít svůj koktejl léků, cvičení a změny životního stylu, který jim pomůže najít cestu ven z labyrintu této záludné nemoci.

Ženšen a ti druzí
Pomoci mohou i adaptogeny, tedy ženšen, eleuterokok, schizandra (klanopraška), maralí kořen, rhodiola a další podobné rostliny. Zejména u prvních dvou existuje řada zajímavých studií o jejich účincích. Například ženšen zvyšuje vitalitu a naši schopnost čelit stresu i dalším zátěžím. Také mírně zlepšuje imunitu, schopnost regenerace atd. To samozřejmě platí u zdravých lidí. Do jaké míry pomůže lidem s CHÚS, to je nutné vyzkoušet. Byliny je třeba užívat dlouhodobě, několik měsíců…