Když budete jíst mrkev, budete dobře vidět

Pravda: Mrkev se na své slavné vlně veze již od druhé světové války. Britské letecké jednotky tehdy rozvířily fámu, že jejich zkušený pilot John Cunningham vděčí za své skvělé noční vidění právě mrkvi, což tuhle oranžovou zeleninu katapultovalo mezi potravinové hvězdy. Až později vyšlo najevo, že letectvo pouze maskovalo svůj přísně utajovaný radar…

S krátkozrakostí ani dalekozrakostí vám ale mrkev nepomůže. Sice obsahuje beta-karoten, který si tělo přeměňuje na vitamín A, ale stejnou službu vám prokáže i řada dalších potravin, například játra, listová zelenina, meruňky, kapusta, vaječný žloutek nebo kurkuma.

Dlouhodobý extrémní nedostatek vitamínu A skutečně může způsobit slepotu, ale v Evropě vám nic podobného nehrozí. „Vitamín A působí příznivě na sítnici a pomáhá v prevenci zeleného a šedého zákalu a makulární degeneraci, ale na dioptrické vady žádný vliv nemá,“ souhlasí MUDr. Tomáš Juhás z centra laserové chirurgie oka Oftum.

Krátkozrakost je dědičná

Pravda: Částečně ano. Vědci před dvěma lety odhalili 24 nových genů, které přispívají ke vzniku krátkozrakosti. Pokud jste jejich nositelem, máte údajně až desetkrát vyšší riziko, že si budete muset brýle nasadit taky. Nejnovější studie lékařské fakulty Kolumbijské univerzity v New Yorku teď také přišla s informací, že pokud dítě podědí gen APLP2 a čte více než hodinu denně, má pětkrát vyšší riziko, že se u něj krátkozrakost rozvine.

Autor této studie, doktor Andrei Tkatchenko, proto nabádá rodiče, aby své děti v rámci prevence co nejvíce posílali na čerstvý vzduch. „Známe už všechny vnější rizikové faktory - čas strávený čtením riziko krátkozrakosti zvyšuje, zatímco čas strávený venku ho snižuje,“ uvedl Dr. Tkatchenko.

„Kritické období pro rozvoj krátkozrakosti je během základní a střední školy, takže dbejte na to, aby školní děti trávily každý den minimálně dvě hodiny venku.“ Existuje totiž již několik výzkumů, které potvrdily, že děti, jež tráví několik hodin denně venku na denním světle, mají větší šanci na život bez brýlí.

Když máte něco v oku, stačí ho důkladně promnout

Pravda: Pokud se vám do oka dostane cizí tělísko, raději ho propláchněte čistou vodou a na chvíli jej zavřete.

„Jestliže se ale zrnko písku nebo jiná nečistota zachytí na vnitřní straně horního víčka, každým mrknutím dráždí rohovku a způsobuje drobné ranky a bolest. V tomto případě vám dobře poslouží oční mast. Její základ na sebe zrnka písku naváže a vyplaví je,“ popisuje MUDr. Tomáš Juhás.

Pokud ani mast nezabere, je třeba horní víčko otočit a cizí tělísko vyndat čistým kapesníkem. „Problém nezanedbávejte, můžete skončit až se zánětem rohovky,“ upozorňuje oftalmolog.

V čočkách klidně můžete plavat

Pravda: Kontaktní čočky byste si při plavání v bazénu či moři měli vyndat a totéž platí i pro následné sprchování. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uvádí, že čočky by neměly přijít do kontaktu s jakoukoliv vodou, protože hrozí zdravotní komplikace.

„Voda, ať už z bazénu, moře nebo ze sprchy, obsahuje mikroorganismy, například plísně nebo chlamydie, které mohou způsobit oční infekci. Čočky navíc zvyšují riziko, že ji skutečně dostanete,“ podotýká Juhás.

Pokud už musíte s čočkami do vody, volte jednodenní, které po koupání vyhodíte. Ovšem pozor, jestliže se vám při plavání dostala do očí voda, počkejte s vyndáváním alespoň hodinu. „Čočka vodu nasákne a přisaje se více k oku, takže hrozí, že si společně s ní sundáte i povrchovou vrstvu oka. Jedná se o rohovkovou erozi, což je celkem bolestivé poranění, které vyžaduje lékařskou pomoc,“ upozorňuje lékař.

Pravidelné sledování monitoru kazí zrak

Pravda: Americká akademie očního lékařství tvrdí, že počítače oči nepoškozují. Loňská studie nezávislých britských očních lékařů ovšem došla k závěru, že příliš časté sledování chytrých telefonů zrak poškodit může. Autor výzkumu Andy Hepworth uvedl, že modrofialové světlo ze smartphonů je pro oči potenciálně nebezpečné a že může vést i ke zvýšenému riziku tzv. makulární degenerace, která může skončit až slepotou.

Během mnohahodinové práce na klasickém počítači vám nicméně hrozí syndrom počítačového vidění. Ten se projevuje pálením očí a jejich únavou, může se vyskytnout i pocit suchého oka nebo naopak slzení, snížená schopnost zaostření nebo rozmazané vidění.

Pozitivní je, že jde jen o dočasný stav. Pokud mu chcete předejít, dodržujte pravidlo 10-10-10: tedy v desetiminutových intervalech sledujte po dobu 10 vteřin předmět vzdálený deset metrů. A často mrkejte.

Určité sporty očím škodí

Pravda: Oko si můžete poranit při jakémkoliv sportu, ale krátkozrací lidé by si měli dávat pozor dvojnásob. Jejich bulva má totiž o něco protáhlejší tvar, než by odpovídalo zakřivení rohovky.

„To mimo jiné znamená napnutější sítnici, rozprostřenou na větší ploše a s tendencí k degenerativním změnám v místech, kde je nejvíce namáhaná. Proto mají krátkozrací lidé vyšší riziko odchlípení sítnice, které začíná vznikem trhliny v oslabených místech. Obvykle při prudkém pohybu, změnou směru, úderem do hlavy, pádem nebo tupým poraněním oka,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Juhás.

Proto by si každý, kdo trpí krátkozrakostí, měl nechat jednou za rok vyšetřit oční pozadí, při kterém se odhalí nejen degenerace sítnice, ale i to, že se sítnice začíná odchlipovat. Pokud by k odchlípnutí skutečně došlo, hrozí operace a v některých případech i slepota.

„I když si necháte laserem odstranit dioptrie, tvar bulvy zůstává stále protáhlý a odchlípnutí sítnice proto hrozí pořád,“ dodává oftalmolog.

Alternativní metody pro zlepšení zraku nefungují 

Pravda: Existuje mnoho metod, které zrak mohou zlepšit, i když určité oční vady nikdy zcela nevyléčí. „Například akupunktura, tedy metoda čínské medicíny, která má mnohatisíciletou historii. Pomocí jehliček může pomoci s řadou problémů. Lidé se přitom nemusí bát, že by jim lékař píchal jehly do oka. Aplikují se nejen do akupunkturních bodů blízko oka, ale také na různá jiná místa po celém těle,“ vysvětluje primář Pavel Stodůlka z oční kliniky Gemini.

Výborná je i tzv. oční jóga, která je doporučována zejména lidem, kteří denně tráví čas u počítače. „Oči je dobré například každou hodinu dvě minuty trochu promasírovat a procvičit. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran. Tak se oko vlastními očními svaly promasíruje a tím se zlepší metabolismus, látková výměna v oku a jeho okolí, což má pozitivní účinky na zrak,“ vysvětluje Stodůlka.

Pomoci mohou i bylinky, jako kozlík lékařský nebo květ chryzantémy. V pokročilejším věku jsou vhodné potravinové doplňky – pozor ale na předávkování.

„Pro dobrý zrak je podstatný lutein. Ten obsahuje například obilí, ovoce a zelenina nebo vaječný žloutek. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál. Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso. S přibývajícím věkem ale slábne schopnost tyto látky z běžné stravy vstřebávat, proto je vhodné zařadit do jídelníčku potravinové doplňky, které obsahují takové množství látek, které odpovídá doporučené denní dávce,“ dodává Pavel Stodůlka.