„Před rokem jsem si nahmatala bulku v prsu. Navštívila jsem svoji lékařku, ta mě odeslala do mamma centra, kde jsem podstoupila vyšetření sonem a mamografem,“ říká paní Ciprová. Závěry byly drtivé. „Na sonu mi zjistili čtyři zhoubné nádory v jednom prsu a lékařky mi řekly, že přijdu o celé prso,“ vypravuje paní Ciprová.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Překvapilo ji, že se jí lékařka ptala, jestli neměla v posledním roce nějaké stresy.
„Já ležela, tekly mi slzy a pak jsem řekla, že se již rok velmi zlým způsobem rozvádím. Oznámila mi, že nejspíš půjde o tzv. stresový karcinom a že je to z toho, co prožívám. Pak následovala biopsie a rychlá operace.“

Dva měsíce po operaci se paní Ciprová dostala na onkologii. „Měla jsem velký strach z chemoterapie, protože již při operaci mi oznámili, že ji budu muset podstoupit. Chtěla jsem se na to vše připravit, a tak jsem předem byla i v obchodě s parukami, vyzkoušela si je a vybrala,“ svěřuje se paní Monika.

V onkologickém centru v Praze se ošetřující lékařce svěřila s obavou z chemoterapie. Z odborného výkladu lékařky ale vyrozuměla, že chemoterapie není vždy nezbytná. Některé vlastnosti nádoru totiž ukazovaly na možnost léčby jen samotnou hormonální terapií.

Genomické testy

Paní Monice proto byla nabídnuta možnost vyčkat na výsledek testu Oncotype DX, jehož provedení ošetřující lékařka doporučila. Ten může být indikován u pacientek s tzv. hormonálně závislým nádorem prsu, když další léčba chemoterapií není zcela jasná.

Ze zahraničních studií totiž vyplývá, že až v polovině případů je chemoterapie pacientkám s rakovinou prsu podávána zbytečně. Právě proto byly vyvinuty tzv. genomické testy, které pomáhají se stanovením prognózy pacientky a s výběrem nejvhodnějšího léčebného postupu tak, aby byl nejen účinný, ale i šetrný.

Znalosti lékařů o chování nádorového onemocnění jsou totiž dosud často nedostatečné a ukazuje se, že molekulárně-genetické vyšetření pomáhá v odlišení na první pohled identických nádorů.

V současnosti se test Oncotype DX používá celosvětově nejvíc. Je určen pacientkám všech věkových kategorií s nově diagnostikovaným nádorem prsu prvního nebo druhého stupně.

Paní Ciprová takový test podstoupila a ukázalo se, že chemoterapie je v jejím případě zbytečná. Nepomohla by jí. Teď má hormonální léčbu. „Jsem šťastná, že jsem se chemoterapii vyhnula,“ říká.

Hradí pojišťovny

I když test stojí zhruba 90 tisíc korun, uvítala jeho používání i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). „Loni jsme test uhradili 49 pacientkám. Třicet dva z nich se díky testu vyhnulo chemoterapii, která by v jejich případě byla zbytečná,“ řekl Právu Oldřich Tichý, mluvčí VZP. Dodal, že celkové náklady na testy Oncotype DX byly loni u VZP 4,84 miliónu korun.

„Dvaatřicet žen se vyhnulo chemoterapii. Za ni by VZP zaplatila 3,7 miliónu korun. Z čistě účetního hlediska tedy využití testu znamenalo zvýšení nákladů VZP o 1,1 miliónu korun. Ze zdravotního hlediska ale test znamenal pro ženy vyhnutí se chemoterapii. Ušetřit ženy před chemoterapií jednoznačně stojí za miliónový nárůst nákladů souvisejících s využitím testu Oncotype DX,“ uvedl Tichý.

VZP má použití testu nasmlouvané se všemi komplexními onkologickými centry. Podle Tichého sice test ještě není v Seznamu zdravotních výkonů, ale pojišťovna ho hradí speciálním kódem. „Pracovní skupina ministerstva zdravotnictví to už loni na podzim projednala a souhlasí jak se zařazením výkonu do seznamu, tak s výší úhrady,“ dodal.