Spánek potřebujeme všichni, ne ale ve stejném množství, a to ani v dospělosti.

Alespoň na tento fakt poukazuje jedno z doporučení, která vzešla z průzkumu americké společnosti National Sleep Foundation (NSF). Odborníci v rámci zkoumání některá již dřívější tvrzení poupravili, a dokonce podle vlastního vyjádření přidali některá nová.

Na poměrně rozsáhlém výzkumu se podílelo celkem osmnáct předních amerických kapacit z různých oborů. Samozřejmě lidé zabývající se spánkem a jeho vlivem na lidské zdraví, dále pak pediatři, ale také porodníci, gynekologové nebo psychiatři.

Ti všichni prozkoumali přes 300 dosud vydaných odborných publikací týkajících se spánku a zjišťovali, jak moc jsou data uváděná v nich aktuální.

Specifika pro každou věkovou skupinu

Po vzájemných debatách, hodnocení spánku a jeho vlivu na lidské zdraví, s přispěním různých zdravotních odvětví sestavili doporučení pro různé věkové skupiny.

Nejvíce spánku, poměrně logicky, potřebují malé děti. Novorozenci do věku tří měsíců by se se svou spánkovou hladinou měli pohybovat v rozmezí 14 - 17 hodin denně. Do zhruba 11 měsíců věku se pak potřeba spánku mírně svažuje na 12 - 15 hodin.

Batolata ve věku jednoho až dvou let by měla spát 11 - 14 hodin, předškolní děti do cca pěti let věku pak 10 - 13 hodin (vždy jde o průměr). Školní věk dětí odborníci rozdělili na dvě skupiny - první zahrnuje děti v rozmezí 6 až 13 let, druhá teenagery do sedmnácti let. Pro první ze skupin je ideální doba spánku 9 - 11 hodin, pro druhou pak 8 - 10 hodin, aby byla zajištěna potřebná relaxace a odpočinek.

S nástupem dospělosti už nedochází k tak rapidnímu poklesu potřebných hodin kvalitního spánku, i tady jsou ale malé rozdíly.

Čerství dospěláci a mladí do pětadvaceti let by si měli dopřát 7- 9 hodin denně. Pro věkovou skupinu 26 - 64 let platí stejná hodnota, tady už ale odborníci zároveň upozorňují, že není vhodné překračovat maximální dobu 10 hodin. Ta už ze zdravotního hlediska přínosná není, varuje server Health.

Zbývají senioři nad 65 let, kteří si podle zjištění rádi přispí, pokud mohou. A to většinou kvůli většímu a rychlejšímu vyčerpání nebo zdravotnímu stavu. U nich je ale hodnota doporučená vědci z NSF nejnižší - sedm až osm hodin. Maximum by však mělo být devět hodin.

Jak odborníci na závěr upozornili, i tak jde stále o pouhá doporučení, která vymezují dobu potřebnou pro kvalitní odpočinek. Vždy je tak potřebné přihlédnout k individuálním potřebám, případně aktuálnímu zdravotnímu stavu.