Bazalka podporuje trávení

Jednou z takových bylinek je bazalka pravá, kterou můžeme koupit předpěstovanou, a když ji doma přesadíme do většího květináče, vydrží poměrně dlouhý čas. Existuje řada odrůd, které se liší velikostí i barvou listů a květů, použití a účinky však zůstávají stejné. Rostlince stačí dostatečná zálivka a světlé stanoviště. Má příjemnou kořenitou chuť a výraznou vůni, zlepšuje proces trávení, podporuje chuť k jídlu a působí proti nadýmání, snižuje hladinu krevního cukru.

Pro její antiseptické účinky ji můžeme použít i při chřipce a nachlazení. Dokonce tlumí menstruační potíže a hrníček čaje z bazalky přispívá k lepšímu spánku. Rozumí si se sladkými i slanými pokrmy. Bazalka výborně chutná ve směsi s rozmarýnou, saturejkou a šalvějí. Zkuste si někdy dát tuhle bylinkovou trojkombinaci do slepičí (kuřecí) polévky, určitě nebudete sůl postrádat.

Rozmarýna přírodně konzervuje

Rozmarýna lékařská je stálezelený polokeř a dá se také bez problémů pěstovat doma během celého roku. Může být i venku, ale jen do prvních mrazíků, protože často vymrzá. Její příjemná kafrovitá vůně a jemně nahořklá chuť ji předurčují pro staročeskou kuchyni. Přidáváme ji hlavně do masových jídel, ale vylepší chuť i rajčatům, zeleninovým salátům, polévkám.

Za vyzkoušení stojí dušená zelenina na másle posypaná rozmarýnou. Maso naložené v této bylince mnohem pomaleji podléhá zkáze. Rozmarýnou můžeme jednoduše aromatizovat ocet nebo olej, případně ji zamíchat do másla.

Pomáhá zejména při nechutenství, poruchách zažívání a střevních kolikách. Stimuluje činnost jater, působí žlučopudně, ale i močopudně, proto zmírňuje revmatické bolesti. Povzbuzuje krevní oběh, čistí žaludek, omezuje růst bakterií. Patří k silným antioxidantům. Tepelné zpracování rozmarýně neubírá na účincích. Příliš velké množství ovšem může způsobit zhořknutí pokrmu.

Když chcete odstranit plak na zubech a dásních nebo trpíte zapáchajícím dechem, potom si udělejte vývar z rozmarýny a používejte pravidelně na výplach ústní dutiny.

Saturejka spolehlivě nahradí pepř

Jedno z nejstarších a nejpoužívanějších koření s palčivou peprnou chutí získáváme ze saturejky zahradní. Aby rostlina prospívala, potřebuje světlo a teplo a střídmou zálivku. Nejsilnější účinky vykazuje v době květu.

Toto koření používáme s rozvahou, protože je velmi silné. Dáváme ho všude tam, kam patří pepř. Saturejka prospěje zejména pokrmům, které způsobují nadýmání nebo jsou hůře stravitelné, např. luštěniny, houby, sýry.

Výborně chutná v omáčkách – ve svíčkové i rajské. Podporuje trávení a chuť k jídlu. Čaj z této byliny působí protiprůjmově a odstraňuje zažívací potíže. Číbr nebo šubra, jak se také saturejce lidově říká, pomáhá při zánětech sliznic a má prokazatelné antiseptické účinky. Trpíte-li mastnou pletí, vyzkoušejte čištění pórů odvarem této byliny.

Tymián zvyšuje obranyschopnost organismu

Stálezelený polokeř tymián obecný má nahořklou štiplavou chuť, dá se pěstovat přímo na zahrádce, ale lépe se mu u nás daří právě v truhlíku za oknem. Jeho silice vykazují především dezinfekční účinky, využívá se proti střevním parazitům, vylepšuje funkci střev.

Pomáhá při zánětu močového měchýře i ledvin a také mírní kašel. Ale zvyšuje i obranyschopnost organismu, takže popíjení tymiánového čaje v době chřipkové epidemie není vůbec na škodu.

Kořeníme jím především masové pokrmy, zeleninu, pizzu, paštiky. Přidáváním tymiánu do grilovacích a kořenicích směsí na masa vylepšíme nejen jejich chuť, ale zároveň nastartujeme trávení.

Dobromysl vylepší náladu

Dobromysl lékařská možná častěji označovaná jako oregano je také keříčkovitá rostlina, dobře snáší i stinnější stanoviště, ovšem vyžaduje alkalickou zeminu. Svojí chutí se podobá majoránce, také jeden z jejich četných lidových názvů je „divoká majoránka“.

Dříve ji sládci přidávali do piva místo chmele. V přírodním léčitelství funguje především jako dezinfekční prostředek při bolestech v krku nebo zubů. Podporuje trávení a žaludeční činnost vůbec. V kombinaci s meduňkou je balzámem na nervy.

Jinak v kuchyni se samozřejmě přidává oregano do mnoha pokrmů – zejména na ryby, skopové a telecí maso, ale i do polévek a salátů. Pizzu si bez něj nedokážeme téměř představit. Výtečně chutnají obyčejné brambory s touto bylinou.

S dobromyslí se spojují i různé pověsti, jako že hrníček čaje z ní dodává chuť k práci, zlepšuje náladu a sušená větvička pod polštářem ochraňuje před zlem.

Máta provoní dech

Máta peprná, někdy také označovaná jako větrné koření, voní po mentolu, má výrazné aroma i chuť. Na pěstování je nenáročná, ve volné přírodě se chová jako plevel, rychle se rozrůstá a utlačuje ostatní rostliny. Dobře se pěstuje v květináčích i v zimě za oknem.

Podporuje trávení, činnost střev a vylučování žluči. Šálek čaje z máty po těžkém jídle bohatém na tuky výrazně uleví tělu. Proto se dávají lístky máty k sýrům, ale rozumí si i se sladkými jídly a masovými pokrmy.

Chuťově zajímavá je kombinace dušené mrkve s mátou. Má dezinfekční účinky, dělá voňavý dech. Působí protizánětlivě, stimuluje činnost pohlavních žláz, zlepšuje dýchání.