Snižující se teploty, nedostatek slunečního světla a zkracující se dny jsou typickým jevem podzimu. S tím jdou bohužel ruku v ruce i deprese a špatná nálada všeobecně.

A právě deprese a výrazné změny nálad mohou být jedním z mnoha projevů tzv. sezónní afektivní poruchy (SAD). Ta se podle vědců většinou projevuje v určitém období, převážně pak v zimě. U lidí trpících lehčí formou se příznaky objevují nejčastěji v říjnu či listopadu, u citlivějších jedinců se ale mohou projevit už v září. S postupem času, s kratšími dny a nedostatkem slunečního svitu se pak celý stav pacienta zhoršuje.

Příznaků SAD může být celá řada a u některých lidí se nemusí vyskytovat všechny současně. O to těžší bývá pro lékaře poruchu rozpoznat. Kromě zhoršení depresí a výraznějších změn nálad patří mezi příznaky také třeba zvýšená chuť k jídlu, výraznější přibývání na váze, nezájem o intimní život, ale také například snížená komunikativnost a nezájem o společenský život. Mohou se vyskytnout i zdravotní potíže v podobě různých bolestí či snížené imunity organismu.

Nedostatek serotoninu 

Vědci již dříve poukázali na fakt, že SAD má nejspíše souvislost s nedostatkem slunečního svitu. Nyní přišli s tím, že identifikovali hlavní důvod, proč někteří lidé touto poruchou trpí.

Lidé s prokázanou SAD podstoupili v rámci výzkumu skenování mozku pomocí pozitronové emisní tomografie, která prokázala, že mají v podzimních a zimních měsících výrazně nižší hladinu serotoninu (též známého jako hormon štěstí).

Jedná se o důležitý neurotransmiter, který v těle ovlivňuje celou řadu věcí. Jeho dlouhodobější nedostatek může kromě jiného u citlivějších jedinců způsobovat právě úzkostné stavy, deprese nebo zvyšovat pocity podrážděnosti, uvedl server BBC.

Zimní deprese 

„Jsme přesvědčeni o tom, že jsme našli příčinu podzimních a zimních depresí u některých lidí. Hlavní část se odehrává v mozku – serotoninový transportér (SERT) přenáší serotonin do nervových buněk, kde však kvůli dosud nespecifikované změně nedojde k samotné aktivaci tohoto neurotransmiteru,“ popisuje vedoucí výzkumu Brenda Mc Mahonová pro BBC.

„Kvůli tomu se nejenže nedaří udržet potřebnou stabilní hladinu serotoninu, ale naopak dochází k jeho rychlejšímu vylučování z mozku. Čím vyšší je pak činnost tohoto transportéru, tím rychleji dochází k odstraňování serotoninu. Jeho hladina tak rychleji klesá pod normální hodnoty, což se může projevit na větší citlivosti jedince a výskytu depresí,“ uvedla vedoucí výzkumu Brenda Mc Mahonová pro BBC.

„Díky slunečnímu svitu, který přirozeně podporuje produkci serotoninu, je aktivita onoho transportéru nízká. Jak se ale noci prodlužují, zvyšuje se u pacientů se SAD automaticky i jeho činnost, což má za následek právě snížení aktivní hladiny serotoninu. U lidí, kteří sezónní poruchou netrpí, jsme naopak zjistili, že u nich s úbytkem přirozeného světla nedochází ke zvýšení nárůstu činnosti daného transportéru, a tudíž je jejich hladina serotoninu stejně vysoká i v zimních měsících,“ dodala.

„Spojení mezi výkyvy v činnosti serotoninového transportéru a sezónní afektivní poruchou bylo pozorováno již dříve. Toto je ale první studie, která sledovala pacienty a tyto údaje v letních i zimních měsících,“ potvrdil Siegfried Kasper, profesor na oddělení psychiatrie a psychoterapie Lékařské univerzity ve Vídni.

Světelná terapie 

„Zatím stále ještě nevíme, jak přesně je hladina serotoninu ovlivněna úrovní osvětlení. I nynější malé zjištění je úspěšné, bude ale třeba další výzkum,“ uvedla Sam Challisová, informační manažerka charity duševního zdraví Mind.

Jak dodala, již nějakou dobu se praktikuje jako pomoc pro zmírnění obtíží spojených se SAD například světelná terapie nebo kognitivně behaviorální terapie.

„Také víme, že je vhodné jíst vyváženou stravu, omezit kofein a zařadit cvičení – to vše může pomoci. Stejně jako každá volná chvilka, kterou může člověk trávit venku. I když počasí není ideální, úroveň přirozeného světla bude venku jistě vyšší než v místnosti,“ uzavřela.