Jejím původcem je EB virus, se kterým se setkalo a úspěšně vypořádalo 95 % z nás. Většina prodělá nákazu, aniž by se to zjevně nějak projevovalo. Nebo ji vnímá jen jako horečnaté onemocnění, případně jako zánět dýchacích cest nebo jako přechodné zduření uzlin.

Proč u některých lidí vyvolá zmíněnou chorobu a někdy i následné komplikace, to lékaři přesně nevědí. Zdá se, že existuje hned několik rizik, která zvyšují pravděpodobnost jejího vypuknutí a dramatičtějšího průběhu:

  • nadměrná fyzická nebo psychická zátěž;
  • nevhodná strava;
  • konzumace alkoholu;
  • kouření a návyk na jiné drogy
  • pobyt v zakouřeném či jinak znečištěném prostředí;
  • souběžně probíhající infekce, například cytomegalovirem.

Jak si ji nesplést třeba s angínou

Jak si nesplést mononukleózu s chřipkou nebo s angínou? Na tu se totiž berou antibiotika, při napadení EB virem však nemá jejich užívání žádný smysl, protože účinkují jen na bakterie. Navíc představují zbytečnou zátěž a naruší střevní mikroflóru. Zkuste pečlivěji sledovat své příznaky a přemýšlet o nich.

Nemoc se zprvu projevuje větší únavou, než jakou přináší chřipka, skoro by se dalo říct až vyčerpaností. Ale také bolestí hlavy, svalů, zimnicí, pocením a zvýšenou teplotou. Toto počáteční stadium trvá u dětí několik dnů, u dospělých dva až tři týdny.

Teprve pak propuknou typické příznaky této choroby:
horečka (38 °C až 40 °C a stoupá vpodvečer);
povlaky na mandlích, které ale bývají větší než u angíny;
zduření lymfatických uzlin na krku, pod dolní čelistí, případně i v podpaží nebo v tříslech;
na měkkém patře se objeví zarudlé skvrnky, ty mohou být užitečným vodítkem ke správnému stanovení diagnózy;
postižené trápí také pálení v krku, bolest při polykání a suché, rozpraskané rty

Zásadní je vyšetření krve a jaterní testy

Od angíny se dá mononukleóza rozpoznat také tak, že po antibiotikách horečka neklesá. U výrazněji probíhající nemoci bývá rovněž časté zvětšení jater a sleziny. Lékař je obvykle může snadno nahmatat při pečlivém vyšetření břicha.

Mononukleózu prokáže laboratorní vyšetření krve. Navíc prudce stoupne množství určitého druhu bílých krvinek (mononukleár a atypických monocytů). Téměř vždy bývají pozitivní jaterní testy.

Nejvíc pacientů se objevuje mezi mladými lidmi od 13 do 18 roků. Náročnější průběh mívá choroba u dospělých a starších lidí. V některých případech přejde do chronického únavového syndromu. Těžké stavy únavy mohou nakaženého člověka vyřadit z normálního života i na několik měsíců.

Ilustrační foto

Nejvíc pacientů se objevuje mezi mladými lidmi od 13 do 18 roků.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nemoc léčíme tím, že zůstaneme v teple, v klidu a nebudeme se zbytečně namáhat. Na zanícené mandle použijeme roztok na kloktání a na krk potom Priessnitzův obklad. Příliš vysoké teploty snížíme pomocí běžných antipyretik (léky s paracetamolem, kyselinou acetylsalicylovou, ibuprofenem aj).

Dáváme si pozor, abychom se neinfikovali jinou nákazou, protože v oslabeném organismu by mohla mít výrazně dramatičtější průběh, navíc by snáze zkomplikovala i další léčení. Jídelníček volíme lehký, případně takový, který se blíží jaterní dietě. To v případě, že jaterní testy ukážou hodně zvýšené hodnoty. Pak bývá nutné ho dodržovat tři až šest měsíců.

Se správnou stravou vám může pomoci nutriční terapeutka. Užitečné informace najdete i v knize Diety při onemocnění mononukleózou z vydavatelství Mac.