Diety, které mohou mít špatné následky

Veganská dieta radí vyškrtnout z jídelníčku maso, mléko, vejce a další potraviny živočišného původu. Ačkoli by se mohlo zdát, že bez přijímání tuků se naše tělo rychleji zbaví tuků již usazených, měli bychom si dát pozor. Pokud potravu omezíme tímto způsobem, hrozí nám nedostatek vitaminu B 12, vápníku, železa a zinku. V případě vyloučení také rybího masa nám mohou chybět 3-omega mastné kyseliny, které pomáhají udržet zdravý krevní tlak a srdce. Přestože je možné všechny tyto látky dodat uměle, pro zdravé hubnutí je důležitá pestrá a vyvážená strava.

Princip Atkinsonovy diety je založen na jednoduché myšlence. Pokud vyloučíme sacharidy, z nichž naše tělo čerpá energii, bude ji muset získat z uložených tuků. Je tedy možné konzumovat maso i mléčné výrobky v téměř neomezeném množství, avšak měli bychom se zdržet ovoce, většiny zeleniny, sladkostí nebo třeba brambor a rýže.

„Atkinsonova dieta představuje pro organismus obrovskou zátěž. Příliš mnoho tuků totiž může vést ke zvýšení cholesterolu. Navíc vyloučení zeleniny a ovoce se může podepsat na nedostatku vlákniny,“ vysvětluje Klára Minczinger ze společnosti Generica.

Často můžeme narazit na nejrůznější diety, jejichž jídelníček se skládá téměř výlučně z jediné potraviny. Tou může být například rýže nebo jablko. Touto cestou je sice možné shodit pár kilo, avšak fádnost stravy má v dlouhodobém měřítku velký dopad na naše zdraví. Pestrá a vyvážená strava totiž přináší našemu tělu dostatek vitaminů i minerálů, kdežto v případě těchto diet začneme brzy důležité látky postrádat.

Jednostranné diety navíc nerespektují nutnost přijímat ve vyváženém poměru bílkoviny, sacharidy a tuky. Nedochází tak ke zdravému hubnutí a naopak se vystavujeme riziku závažného poškození organismu.

Základ makrobiotické stravy tvoří především obiloviny, luštěniny, zelenina a rybí maso. Naprosto vyloučena by měla být konzumace sladkostí, kávy, alkoholu a koření. Maso a vejce nejsou sice zakázány, avšak jejich příjem je výrazně omezen a měl by být vyvážen například zeleninou. Většina zásad makrobiotické stravy odpovídá pravidlům zdravého životního stylu. Přesto i zde se mohou vyskytnout rizika.

Z dlouhodobého hlediska se jedná především o možný nedostatek živočišných bílkovin, a tedy i vitaminu B 12, stejně jako vápníku a železa. Striktní makrobiotici navíc přijímají tekutiny pouze podle pocitu žízně, což bývá odborníky hodnoceno velmi negativně.

Hladovění je pro organismus velice rizikové. Tělo nemůže přijímat důležité vitaminy a minerály. To spolu s významným zatížením organismu může vést až k výraznému oslabení imunitního systému. Dále může dojít k velkým ztrátám vody, které se mohou podepsat na významném snížení krevního tlaku. Hrozí také vypadávání vlasů, řídnutí kostí nebo vznik žlučníkových kamenů.

Při hladovce navíc nepřicházíme pouze o tuky, ale dochází také ke ztrátám svalové hmoty. Po ukončení takové diety existuje riziko takzvaného jo-jo efektu, poněvadž poklesl náš bazální metabolismus. Ten určuje, kolik energie spálíme v klidu prací jen životně důležitých orgánů.