Nové léky pomáhají při léčbě závislosti na alkoholu

Dnes už známe dva léky, které působí mnohem elegantnějším mechanismem. První z nich je naltrexon. Blokuje tvorbu endorfinů, tedy přenašečů mozkových vzruchů, díky kterým se cítíme příjemně, skoro až euforicky, když se napijeme alkoholu. Pití pak člověku nepřináší očekávaný požitek.

„Pomáhá tak lidem závislým na alkoholu abstinovat,“ říká MUDr. Petr Popov, primář oddělení pro léčbu závislostí VFN v Praze. „Ale také zmenšuje touhu po něm i počet případů, kdy závislí poruší předepsanou abstinenci. Nejlepších výsledků dosahují samozřejmě lidé, kteří se chtějí závislosti zbavit a mají k abstinenci silný motiv.“

To samé platí i pro nalmefen, jehož zavedení do běžné praxe je otázkou nejbližších měsíců. „Tento lék působí na centrální nervovou soustavu a obsazuje receptory v oblastech mozku, ve kterých alkohol ovlivňuje naši psychiku,“ říká MUDr. Popov.

„Významně tak brzdí jeho účinky na ni. Pití pak nepřináší závislému očekávané potěšení a už po první sklence nemá moc důvodů v tom, aby pokračoval.“ V mezinárodní klinické studii, které se zúčastnilo i několik českých pracovišť, snižoval u závislých lidí konzumaci alkoholu až o 66 %. To není důležité jen pro lidi, kteří se léčí ze závislosti, ale také pro ty, kteří se do léčebny snaží dostat.

„Abychom mohli zahájit samotnou léčbu, musí závislý přestat pít alkohol,“ vysvětluje MUDr. Popov. „Jenže úplná abstinence představuje pro drtivou většinu z nich nepřekonatelný problém. To samé se dá říct už o pouhém snížení jeho konzumace. Léky, které jim v tom pomůžou, můžou významně změnit situaci těchto lidí a nastartovat řešení jejich potíží s alkoholem.“

V evropských zemích bývá alkoholiků kolem 3 až 4 %. Daleko významnější skupinu tvoří pijáci, jejichž konzumaci lze označit za problematickou: zhruba 25 % mužů a 10 % žen z populace. Příkladem může být třeba řada přetížených podnikatelů nebo manažerů. Hledají v alkoholu uvolnění, které jinak dosahují obtížněji. Několik sklenek vína, případně destilátu, se pro ně stalo příjemnou, rychlou a pohodlnou cestou, jak se aspoň zčásti zbavit napětí, ve kterém neustále žijí. Bohužel se pro ně staly i cestou, jež se špatně opouští.

Spoustě těchto lidí způsobuje nadměrné pití nadváhu, potíže s krevním tlakem nebo se srdcem, zbytečně zatěžuje jejich játra a se stoupajícím množstvím vypitého alkoholu zhoršuje zdravotní stav, někdy i docela dramaticky. U závislých na alkoholu, kteří nechtějí s pitím přestat, bývají zdravotní rizika i potíže ještě větší. Včetně psychických. Tyto a další škody způsobené nadměrným pitím jdou do miliard.

V ČR vypijeme 16,45 litru čistého lihu na osobu za rok a jsme tak ve spotřebě alkoholu druzí na světě, hned za Moldavskem (18,22 l). Odborníci odhadují, že zhruba pětina dospělých v ČR konzumuje etanol nebezpečným způsobem.

„Řada z nich si své potíže uvědomuje a přivítala by prostředek, který by jim pomohl konzumaci alkoholu snížit,“ říká doktor Popov. „To platí i pro spoustu jedinců, kteří nechtějí s pitím přestat, ale vidí, že kvůli němu trpí řadou vážných zdravotních problémů, jež by rádi zmírnili.“

Pro ně může být užitečným pomocníkem třeba zmíněný nalmefen. Například manažerům, kteří se při obchodních jednáních nebo ve společnosti alkoholu obtížněji vyhýbají, umožní dát si skleničku a zůstat jen u ní.

Je třeba zdůraznit, že jde o lék, ne o zázrak. Může mít i vedlejší účinky: závratě, nespavost a nevolnost. Jde o potíže mírné a přechodné, které krátce po zahájení léčby zmizí. Ale lékař by na ně měl pacienta upozornit.

Léčbu závislosti nemůžeme samozřejmě zjednodušit jen na užívání léků, byť se zajímavými účinky. „Důležité je, aby si postižený člověk uvědomil, jaké prostředí, situace a emoce ho vedou k nadměrnému pití alkoholu, a naučil se je zvládat racionálněji,“ říká primář Popov. „Pokud to neudělá, těžko se svého problému zbaví.“

Tohle je hlavní smysl léčby. Během ní by měl získat také návyky a dovednosti pomáhající zvládat krizové situace po návratu z tříměsíčního pobytu v léčebně do normálního života.