Článek
Jaké jsou výsledky vašeho zkoumání?
Náš tým se dlouhá léta zabývá zárodečným vývojem savců, konkrétně laboratorních myší, a studiem mechanismů, kterými je vývoj v děloze geneticky řízen. Rychle se vyvíjející zárodek pro nás představuje ideální pozorovací systém, ve kterém si jednotlivé buňky předávají signály, obrazně řečeno takové esemesky, které řídí jejich dělení a následnou specializaci na jaterní, plicní, mozkové atd.
Sled událostí je velmi rychlý a přesný, zvlášť impulzy k dělení a zastavení dělení. Tyto zprávy přenášejí z převážné části k tomu určené bílkoviny. Když se některý důležitý gen poškodí mutací, jemu odpovídající bílkovina neplní svou funkci a v některých případech může dojít k tomu, že buňka stále přijímá signál k neomezenému množení a neumí ho vypnout. A to už jsme u principu rakoviny.
Jak jste se dostali od myšího embrya k léčbě rakoviny?
U některých typů nádorů je známo, který gen a jeho bílkovina jsou poškozeny a jak dojde k nekontrolovanému množení buněk.
Můžete to uvést na příkladu?
Například u rakoviny tlustého střeva je poškozena buď bílkovina APC, nebo katenin. Využili jsme moderních technologií a robotů, které dokážou otestovat v krátké době desetitisíce organických molekul na zvolenou aktivitu. To v našem případě byla náprava funkce té nefunkční bílkoviny. Hledali jsme molekulu, která se dokáže navázat pouze na zvolenou bílkovinu a opravit její funkci.
Jelikož organické sloučeniny jsou mnohem menší než proteiny, můžeme si to představit tak, že jsme do proteinu vrazili malý klín. Výsledkem této vazby bylo opětné nastolení regulačního mechanismu v buňkách střevní stěny, který zastaví přebytečné dělení. Když jsme přidali tuto látku na kultivační misku s nádorovými buňkami z lidského střeva, výrazně snížily svoje množení.
Pro laika je váš objev asi z říše divů, i když jde o převratnou věc, o níž v budoucnu při léčbě rakoviny bude jistě ještě mnohokrát řeč. Napadá mne, kde jste vzali ty desetitisíce organických látek na testování?
Dnes existují tzv. knihovny neboli sbírky různých organických molekul, které byly připraveny buď klasickou syntézou, nebo byly izolovány ze všech možných organismů, rostlin, mořských živočichů apod.
Kdy bude moci být vaše látka použita k léčbě pacientů?
To může trvat ještě několik let. Naše práce představuje pouze základní výzkum, který má omezené finanční prostředky. Pokusy tak končíme u malých laboratorních zvířat. Naším posledním experimentem byla aplikace látky do myší, u nichž byl uměle vyvolán vznik polypů a nádorů ve střevě stejným genetickým mechanismem, jaký vzniká sporadicky u lidí. Po léčbě těchto zvířat jsme pozorovali snížení růstu nádorů i jejich počtu. Musím ale říci, že v tomto pokusu jsme nezaznamenali úplné vymizení.
Co tedy bude dál s vaším objevem?
Další vývoj látky už se vymyká možnostem naší laboratoře a bylo by potřeba zapojit silného investora, nejlépe velkou farmaceutickou firmu.
To ovšem může trvat dlouho.
Bohužel opravdu může.
Mluvíte o česko-norském týmu. V čem spočívala spolupráce?
Celý projekt začal před šesti lety v Oslo, kde jsem byl na několikaletém vědeckém pobytu. Znal jsem dobře kolegy z Ústavu molekulární genetiky v Praze, kteří studují rakovinu tlustého střeva a mají k dispozici unikátní myši, u nichž se dá stejná rakovina vyvolat. Stačilo zvednout telefon. A v tomto ústavu teď po návratu do Čech pracuji.
