Výraz droga pochází z holandštiny, kde slovo droog znamená suchý, to vystihuje skutečnost, že původními drogami byly látky přírodního původu, které se sušily a používaly při léčení a nejrůznějších rituálech. V dnešním pojetí jsou drogami nejen přírodní psychoaktivní látky, jako je například marihuana, durman nebo psilocybin vyskytující se v lysohlávkách, ale i alkohol a syntetické drogy, mezi které patří třeba pervitin.

„Drogy jsou látky, které působením na centrální nervovou soustavu dočasně mění mozkové funkce. Tím dochází ke změnám nálad, chování a vnímání okolního světa i sebe sama. Tyto stavy mohou být částečně ovlivněny zevními podmínkami, například místem a společností, ve které člověk látku užije, kromě toho působení drogy ovlivňuje i aktuální psychická kondice uživatele. Většinu těchto změn a stavů sami uživatelé dobře znají a vědí, co od které drogy mohou očekávat,“ vysvětluje MUDr. Petr Popov, primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Tráva i zelí – to je marihuana

Statistiky z roku 2010 uvádějí, že každý pátý dospělý Evropan někdy za svůj život vyzkouší konopné drogy, respektive kanabinoidy, tedy marihuanu nebo hašiš. Marihuana je sušené květenství a horní lístky konopí a u nás je nejrozšířenější ilegální drogou. Hašiš je pryskyřice rostliny, hlavní psychoaktivní látkou drogy je THC (tetrahydrocannabinol).

Po užití konopí nastupují nejprve fyzické příznaky. Jako první se dostavuje sucho v ústech, které může být až nepříjemné, později se přidává pocit hladu. Z psychických účinků nejdříve dochází k deformaci vnímání času, který se výrazně zpomalí.

„Marihuana ve většině případů přináší příjemné pocity až euforii, stavy agresivity či paranoie se vyskytují zřídkakdy,“ popisuje primář Popov. Typický je po užití konopí dlouhotrvající smích. U některých lidí vzniká mírně meditativní nálada, při které se člověk ponořuje do hloubání a vlastních fantazií.

FOTO: fotobanka Profimedia

Konopné drogy patří mezi látky, při jejichž užívání se mohou objevit zejména psychické poruchy, případně psychická závislost. Fyzické abstinenční příznaky při ukončení či přerušení konzumace nejsou tak výrazné. To je způsobeno tím, že část THC se váže na tukovou tkáň organismu, ze které se pomalu uvolňuje, což zabrání vzniku výrazných fyzických abstinenčních příznaků.

Barevné vzory i deprese

V projevech a účincích psychoaktivních látek jsou nejhůře předvídatelné reakce po intoxikaci halucinogeny. Na českém území jsou – kromě kanabinoidů – rozšířeny dva. Uměle vyráběné LSD a psilocyn, který obsahují houby lysohlávky hojně rostoucí v našich lesích.

FOTO: fotobanka Profimedia

Odhadnout reakci na požití halucinogenní látky je obtížné zejména proto, že velmi závisí na jejím množství, čistotě a individuální vnímavosti vůči ní. První pocity bývají spojovány s nevolností, závratěmi, zhoršením koordinace pohybů a chvěním. „Někdy se může dostavit i nevolnost až zvracení,“  doplňuje  lékař.  Z  psychických změn jsou nejčastější iluze a pseudohalucinace plné barev a ornamentů. Uživatelé „slyší“ barvy, komunikují s nimi a svět vnímají v kaleidoskopických obrazech. Vše umocňuje radost, dobrá nálada až euforie.

Někdy mohou halucinogeny vyvolat negativní pocity typu paranoie, zvýšené vztahovačnosti a pocitů pronásledování. „Vysoké dávky způsobují výpadky paměti. U někoho mohou vznikat až nesnesitelné, děsivé halucinace,“ dodává lékař.

Tanec a láska

Extáze („XTC“, MDMA) je droga, o které je známé, že vyvolává neodolatelnou touhu tančit, často až do úplného vyčerpání. To je tím, že po užití látky dojde vlivem záplavy příjemných pocitů ke snížení prahu vnímání varovných signálů organismu, takže člověk necítí únavu, hlad ani žízeň. Tento stav ale nenastupuje okamžitě.

Nejprve se dostavuje neklid, zmatení a podrážděnost, toto ale poměrně rychle vystřídá zlepšení nálady, vymizení stresu a nástup uvolnění a pohody. Kromě toho se objevuje touha po fyzickém kontaktu s dalším člověkem, potřeba lásky a porozumění, ani přes tyto stavy však extáze nepůsobí jako afrodiziakum, ba naopak, u části mužů může být příčinou sexuálního selhání.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podstatně horší pocity se objevují následující den, kdy nastupuje únava, bolesti hlavy a kloubů, druhý a třetí den se přidává zhoršení nálady a mírná deprese.

Tschecho neboli perník

Zlepšení nálady, potlačení únavy, bdělost a po dlouhodobém užívání stíha – stav dobře známý všem chronickým uživatelům pervitinu doprovázený stihomamem, trýznivými halucinacemi a nervozitou. To všechno umějí vyvolat stimulační drogy neboli stimulancia. V Česku je patrně nejrozšířenější pervitin, látka ze skupiny amfetaminů.

„Tato droga je příčinou rozvoje ‚toxické psychózy‘ – akutní psychotické poruchy, která se s dalším užíváním prohlubuje a zhoršuje. Člověk má strach z toho, že ho neustále někdo sleduje, pronásleduje a že je v ohrožení, tyto pocity mohou skončit až sebevraždou či agresí vůči domnělým pronásledovatelům,“ upřesňuje lékař.

Mezi stimulancia patří i kokain. Všechny tyto látky se řadí mezi velmi nebezpečné drogy a je u nich vysoké riziko předávkování, které může skončit úmrtím.

Nejrozšířenější jsou tabák a alkohol

Nejrozšířenější legální drogou je tabák, který zároveň patří mezi nejnávykovější látky. V Česku je ve dvou formách – bezdýmý tabák, určený ke šňupání a žvýkání, a tabák hořící, který se používá v cigaretách, dýmkách či doutnících.

Návykovou látkou v tabáku je toxický rostlinný alkaloid nikotin. Mezi akutní účinky nikotinu patří podráždění sliznic, bolest hlavy, pocit na zvracení a průjem. Organismus si na nikotin poměrně rychle zvyká a potíže mizí. První závislost na nikotinu je tzv. psychosociální, kdy si člověk vytvoří vazbu mezi konkrétní činností a kouřením, fyzická závislost vzniká až u 80 procent pravidelných kuřáků.

Nebezpečí jeho pravidelné konzumace spočívá také v tělesném poškození organismu. Mezi odvykací příznaky patří touha po dávce, podrážděnost, neklid a úzkosti, deprese a poruchy spánku.

FOTO: fotobanka Profimedia

Na druhém místě v užívání legálních drog je alkohol. Podle statistik různě závažnými zdravotními poruchami souvisejícími s jeho nadměrnou konzumací v Česku trpí až čtvrtina mužů a jedna pětina žen. V malém množství alkohol u většiny lidí vyvolává krátkodobé zlepšení nálady, veselí a celkové povzbuzení. Ve větším množství a při dlouhodobém užívání může způsobit agresivitu,  psychické poruchy, výpadky paměti a poškození některých orgánů.

Odvykací stav doprovázejí třesy, závratě, úzkost, poruchy stability, vizuální a sluchové halucinace, křeče, poruchy spánku a další potíže.