Co tyto alarmující údaje signalizují? Že příliš mnoho cukrovkářů nemá nemoc pod kontrolou. Nezvládá správnou souhru pohybu s jídelníčkem a s léky, jako jsou antidiabetika nebo inzulín.

Pro lepší pochopení: antidiabetika zvyšují citlivost tkání k inzulínu. Ten umožňuje vstup cukrů, tedy energie, do buněk. Když je citlivost tkání nízká, zůstává nevyužitý cukr v krvi a zvyšuje se tam jeho hladina. To je nežádoucí a z dlouhodobého hlediska i zdraví škodlivý jev.

Zrádná hypoglykémie

„Dobrý pacient zvládá svou chorobu stejně samozřejmě jako řízení auta,“ řekl mi před léty MUDr. Jiří Březina, diabetolog z Mělníka. Je to trefný příměr. Bohužel, mezi diabetiky je hodně mizerných řidičů. Například víc než polovina cukrovkářů, kteří užívají inzulín, přibere od začátku léčby až 13 kilo. Vyplývá to z průzkumu, který mezi diabetiky udělala společnost TNS AISA.

Když lékaři začnou pátrat po příčinách tohoto jevu, obvykle se spolu s pacientem doberou chyb, které vyvolávají silně kolísající hladinu krevního cukru, a tedy i jeho prudký pokles, hypoglykémii (ta bývá riziková hlavně proto, že spouští záchvaty vlčího hladu, a když je příliš hluboká, hrozí až bezvědomí).

„Hypoglykémii může vyvolat nedostatek jídla anebo přemíra nadměrného pohybu, kterým neodpovídá nastavená léčba,“ vysvětluje doktor Březina. „Nebo třeba to, že se diabetik rozhodne shodit nadbytečná kila pomocí redukční diety, místo aby jedl v pravidelných intervalech přiměřené porce, a nepřizpůsobil tomu ani léčbu.“

S pomocí pravidelně rozloženého jídla bude sice hubnout pomalu, ale trvale. Navíc vyloučí prudké výkyvy krevního cukru, tedy i záchvaty hladu, které hubnutí snadno zastaví a někdy vyvolají opačný efekt, opětovné tloustnutí.

Podceňované riziko nadbytečných kil

Někdo namítne, že pro diabetika je důležité hlídat si příjem cukrů, respektive sacharidů, protože ty mu zvyšují glykémii. Kalorie na ni nemají vliv.

„Jenže tak to není,“ vysvětluje doktor Březina. „Lékaři dlouho vědí, že sledovat samotné cukry nestačí. Stejně důležité, a možná ještě důležitější, je právě to, aby si diabetik hlídal nadbytečná kila. S každým shozeným kilem se mu totiž obvykle zlepšuje cholesterol, krevní tlak, ale hlavně citlivost tkání na inzulín.“

Například ve fakultní nemocnici v Motole dokázali v rámci speciální studie převést řadu diabetiků z inzulínu na tabletky, antidiabetika, právě díky tomu, že shodili značný počet kil a takto získanou váhu si dokázali udržet.

To je ale pozoruhodný výkon, který pod dohledem lékařů zvládnou zatím jen někteří nemocní. Pro spoustu ostatních není snadná ani tak zásadní věc, jako udržet si vyrovnanou hladinu krevního cukru. Kromě správného sladění pohybu, jídla a léků jim v tom mohou pomoci i speciální druhy inzulínu. Třeba takzvaná inzulínová analoga.

Nejlepší léčba? Ušitá na míru pacienta!

„Inzulínová analoga jsou inzulíny připravené pomocí biologického a genového inženýrství,“ říká doktor Březina. „Mají různě dlouhou dobu účinku. Nemocnému umožňují například to, aby si aplikoval určitou dávku inzulínu s prodlouženým účinkem. Ten pak vytvoří jakousi základní hladinu. A těsně před jídlem si může píchnout rychle působící inzulín. Díky tomu snáz udržuje vyrovnané hladiny tohoto hormonu, a má tedy nemoc lépe kompenzovanou.“

Existuje ale řada dalších léků. Těmi nejmodernějšími jsou analoga hormonů trávicího traktu. Stimulují tvorbu inzulínu, snižují hladinu krevního cukru a také hmotnost. Mohou je ale užívat jen vybraní pacienti, protože zdravotní pojišťovny stanovily s ohledem na cenu těchto hormonů přísná pravidla pro jejich použití.

Nejlepší typ léku lze probrat s diabetologem. Jídelníček pak s dietní sestrou v nemocnici nebo ve specializovaném diabetologickém centru. O vhodném druhu sportu nebo pohybové aktivity se můžete poradit jak s diabetologem, tak se svým praktickým lékařem, který zná váš celkový zdravotní stav, a doporučí proto aktivitu, která vám spíš prospěje, než ublíží, i s ohledem na další zdravotní potíže.

Recepty na jídla

Spoustu užitečných a praktických receptů na jídla vhodná pro diabetiky najdete v knížce Diety při onemocnění cukrovkou (vydavatelství MAC). Jejímu autory jsou prof. MUDr. Vladimír Bartoš, DrSc. a Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice. Najdete tu také seznam potravin doporučených i těch nevhodných.