Toto zjištění potvrzuje, že za nadváhu ne vždy mohou stravovací návyky, ale také genetické vlastnosti, které lidé zdědili ještě před narozením. Tím se také vysvětluje otázka, proč může být jeden ze sourozenců štíhlejší než druhý přesto, že spotřebují stejné množství kalorií a tuku.

Univerzitní tým zkoumal teorii na krysách a zjistil, že u některých nervová zakončení zpracovávají informaci o plném žaludku pomaleji, než u jiných. Tyto krysy se mírně přejídaly po každém jídle, což u nich nakonec vedlo k obezitě.

Tato studie by mohla vysvětlit, proč při stejně vysokém obsahu tuku v krvi dvou lidí může být jeden absolutně zdravý a druhý může mít sklony k cukrovce a jiným nemocem.

,,Tato pozorování podporují argument, že obezita není zcela tak o vlastní pevné vůli a více se vztahuje k nervovým zakončením v mozku, která se mění v průběhu vývoje,“ řekl profesor Tamas Horvath, neurobiolog na Yaleské univerzitě.