Při dlouhodobé nespavosti se zvyšuje ukládání beta amyloidových proteinů v mozku. Naprosto shodně se však projevuje také vážná degenerativní nemoc.

Množství amyloidu v mozku myší při laboratorních pokusech vzrůstalo právě v bdělém stavu a naopak klesalo, když hlodavci šli spát. A když myším bylo bráněno uměle ve spánku, hodnoty amyloidového plaku byly ještě mnohem vyšší.

„Spánková deprivace značně akcelerovala tvoření beta amyloidového plaku,“ potvrdil doktor David Holtzman z Missouri, podle něhož může nespavost souviset se vznikem Alzheimerovy choroby.