„Pokud rodina, škola a společnost nebudou nadváze dětí věnovat patřičnou pozornost, může to být v budoucnu velký zdravotní problém,“ varuje doktorka Alexandra Moravcová, dětská obezitoložka a endokrinoložka z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„V ČR je téměř 16 procent dětí s nadváhou či obezitou, a to je o šest procent více než před osmi lety,“ uvedla doktorka Moravcová. Odhalil to unikátní výzkum mezi 4 000 dětmi ve věku 5, 13 a 17 let, který byl uskutečněn v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost v rámci preventivních lékařských prohlídek. Z celkového počtu respondentů mělo: 8,2 procenta nadváhu, 7,1 procenta bylo obézních, 4,6 procenta mělo velmi nízkou hmotnost.

Obezita není výjimkou ani u malých dětí

Ve skupině pětiletých dětí byla zjištěna nadváha či obezita u 10,9 procenta chlapců a 14,5 procenta děvčat. U dětí 13letých se tato čísla zvýšila až na 21,2 procenta u chlapců a 16,5 procenta u dívek. V 17 letech pak trpělo nadváhou či obezitou 16,7 procenta chlapců a 15,9 procenta děvčat. Stokiloví tlouštíci nejsou výjimkou. „Do obezitologické ambulance přichází v posledních letech hodně dětí, jejichž hmotnost převyšuje doporučené hodnoty pro danou věkovou kategorii i dvojnásobně,“ říká doktorka Moravcová. Výjimkou nejsou 14letí, kteří mají přes sto kilo, a někteří 16letí měli dokonce přes 150 kilo.

„Problém je bohužel často v přístupu rodičů, kteří si přijdou jen ověřit, zda příčina zvýšené hmotnosti není zdravotního charakteru, a další kroky nepodnikají. Přitom nadváha a obezita vedou především ke zvýšené hladině cholesterolu a vysokému krevnímu tlaku,“ tvrdí doktorka Moravcová.
Přestože se mírně zlepšily stravovací návyky dětí, katastrofální je naprostý nedostatek pohybových aktivit dětí.

Na vině bývá nedostatek pohybu

„Třetina dětí zařazených do průzkumu se věnuje pohybu méně než dvě hodiny týdně, a přitom optimum je zhruba pět hodin týdně,“ říká Pavel Suchánek z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podle něj děti sedí doma u počítačů dlouhé hodiny místo toho, aby šly na hřiště nebo jely na kole.

„Často přitom jedí brambůrky a zapíjejí je kolou. Tím si ale podřezávají pod svým zdravím větev a rodiče k tomu nečinně přihlížejí,“ tvrdí Suchánek.

Nedostatečné je i sportovní vyžití ve škole v rámci povinného tělocviku, a to i přesto, že odborníci na dětskou obezitu na to již několik let státní orgány upozorňují. Jen třetina dětí má zhruba pět hodin týdně pohybu.

Cholesterol a krevní tlak

U téměř tisícovky dětí, což byla čtvrtina z celého vzorku, byl v rodinné anamnéze zjištěn výskyt srdeční choroby nebo vyšší cholesterol v krvi. Výzkum u dětí z těchto rodin pak ukázal, že 61 procent z nich mělo hladinu cholesterolu normální (do 4,4 mmol/l krve), 28 procent dětí mělo hladinu zvýšenou a 11 procent dětí vysokou.

Zvýšenou nebo vysokou hodnotu krevního tlaku mělo 8 procent dětí. Největší počet dětí s hypertenzí byl ve skupině 13letých (11 procent), u 17letých dorostenců se tento počet nepatrně snižuje na osm procent.

Příklad rodiny

Jitka Rusková, nutriční terapeutka z poradenského centra Výživa dětí říká, že rozhodující ve výživě dětí je příklad rodiny. „Z ní si odnášejí do života stravovací návyky, a když je v rodině upřednostňována zdravá strava a dostatek pohybu, je to velký vklad do jejich života.“
Všichni odborníci se shodují v tom, že prevence dětské obezity musí mít základ v rodině a nikdo by neměl přehlížet dítě, které má nadváhu nebo obezitu. Čím dříve se zahájí léčba formou úpravy stravy, tím lépe.