Donedávna se odborníci domnívali, že tímto typem žloutenky trpí především narkomani. Pravda je však taková, že až padesát procent pacientů tuto nemoc získalo ve zdravotnických zařízeních.

"Počet hlášených případů akutních a nově zjištěných chronických hepatitid C v Česku narostl ze 158 případů v roce 1993 na zhruba tisícovku ročně v posledních třech letech. Vzhledem k dlouhé inkubační době bude pacientů přibývat ještě několik let," informoval Petr Husa z kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

A právě proto doporučuje Husa všem praktickým lékařům, aby nechali vyšetřit na hepatitidu typu C i lidi, kteří byli operováni nebo dostali krev před rokem 1992.  

Nemoc bez viditelných příznaků

Nejzákeřnější na celé této nemoci je, že přichází skrytě a často bez viditelných příznaků. Nelze ji tedy ani snadno odhalit, jelikož nemocného vlastně nic nebolí a nemá žádné obtíže. Bohužel právě z tohoto důvodu se až 85 procent všech nemocných lidí dostane do chronického stádia. První příznaky se mohou objevit až po letech díky poškození jater. To se posléze projevuje sníženou duševní i fyzickou výkonností a únavou. Někteří takto nemocní lidé mohou i trpět depresí.

Žloutenkou typu C se lidé mohou nakazit výhradně krví. Lidé se tedy nemusí bát, že se od těchto nemocných nakazí i jinou cestou. "Ve své podstatě neexistují žádná racionální pracovní omezení pro tyto nemocné, a to ani pokud jde o práci s potravinami. Přenos infekce je především krví, proto při běžném kontaktu v rodině či na pracovišti nebezpečí nákazy nehrozí," dodává Husa.

Nebezpečí poškození jater

Proti tomuto typu žloutenky doposud není očkování, proto je důležité nebagatelizovat tento problém a věnovat se prevenci, ale i správné diagnostice. Pokud je onemocnění objeveno včas, pak je stále ještě vysoká pravděpodobnost úspěšné léčby. Závisí to především na stupni poškození jater. Podle posledních statistik, lze nemoc až z 90 procent vyléčit úplně.