Mamograf umí prohlédnout typickým prsem a rozeznat v jeho tkáních abnormality, ale to je vlastně všechno. Nepozná, zda jde o zhoubný nádor, tukovou bulku nebo jiné benigní (neškodné) zhuštění tkáně, a selhává u mladších žen s pevnými prsy a vůbec u těch, které mají pro rentgenové záření hůře prostupnou tkáň.

Podle současných statistik dosahuje klasická mamografie více jak 40procentní úspěšnosti, jinými slovy ze stovky nálezů se ukáže více než polovina tzv. falešně pozitivních. Falešné nálezy hlásí zejména u oné čtvrtiny žen, jejichž prsy obsahují vysoký podíl neprostupné tkáně. V poslední době se objevily nejméně dvě nové „chytřejší“ metody vyšetření prsu.

Rakovinné buňky se prozradí světlem

Podstatou americké experimentální metody, označované MBI (molekulární zobrazení prsou), je radioaktivní kontrastní látka, která doslova rozzáří rakovinové bujení v neprostupných prsních žlázách. Metoda oproti mamografům dokáže takovou tkáň překonat a objevit více nádorů a poskytuje menší riziko falešného poplachu.
„MBI je slibná technologie,“ věří Carrie Hrusková, inženýrka biomedicíny na slavné klinice Mayo v Rochesteru.

Metodu představila počátkem září na konferenci Americké společnosti klinické onkologie ve Washingtonu. Rovněž MBI pracuje s rentgenovým zářením, ale „aktivněji“. Hledá abnormality v prsní tkáni pomocí speciální kontrastní látky, kterou před vyšetřením injektuje do krevního oběhu. Látku ochotněji absorbují netypické buňky, zatímco ve zdravé tkáni se neusazuje.

Pak už je postup podobný mamografii – přístroj snímá záření kontrastní látky, nahromaděné v postižených buňkách.

Klasický mamograf (vlevo) na tomto prsu nádor neobjevil, ale vyšetření MBI jej našlo (šipka na pravém obrázku).:.Klasický mamograf (vlevo) na tomto prsu nádor neobjevil, ale vyšetření MBI jej našlo (šipka na pravém obrázku).foto: Právo/ Foto Mayo Clinic – ČTK/AP

Hrusková informovala o srovnávací studii klasického a MBI vyšetření prsu. Šlo o specifickou skupinu 940 žen ve středním a vyšším věku s neprostupnými prsními žlázami a vysokým genetickým rizikem rakoviny.

U dvanácti žen bylo objeveno dohromady třináct nádorů. Osm odhalila metoda MBI, jeden mamograf, k prokázání dalších dvou tumorů bylo nutné použít kombinaci obou technik. Zbývající dvě ložiska nerozpoznal ani mamograf, ani MBI, ale teprve jiné zobrazovací postupy v kombinaci s fyzickým vyšetřením.

Ze třinácti případů byla metoda MBI úspěšná desetkrát a neúčinná třikrát, u mamografu to bylo přesně obráceně.

„Je to jistě působivá statistika. Ukazuje, jak je samotný mamograf často slepý,“ shrnula Hrusková. Dlužno ale připomenout, že testovaná skupina s neprostupnou prsní tkání představuje jen asi čtvrtinu žen nad 40 let, takže v reprezentativnější skupině by bilance mamografu byla zřejmě úspěšnější.

Ortel z přístroje přijme jen část žen

Na podobně specifické skupině testovali úspěšnost další detekční metody, zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) nizozemští lékaři. V časopise Annals of Oncology informovali o výsledcích u necelých dvou stovek žen s mutací genů BRCA1 a BRCA2, které údajně až o 82 procenta zvyšují riziko rakoviny prsu.

Metoda MRI se jeví jako mimořádně citlivá, ovšem v tom je i její slabina – zachytí množství abnormalit, takže může hlásit mnoho falešně pozitivních nálezů.


:.Podle psychologů je odnětí prsu ženami vnímáno jako těžké narušení jejich ženství a způsobuje závažné psychické problémy.foto: static.flickr.com

Lékaři se otázali žen s rizikovým genem, jestli by souhlasily s profylaktickou mastektomií, tedy preventivním odnětím prsu nebo jeho části, nebo zda dají přednost dlouhodobému pravidelnému sledování svého zdravotního stavu. S preventivní operací souhlasila třetina, ostatní ženy zvolily pravidelná vyšetření.

Poté všech 196 pacientek podstoupilo skenování metodou MRI. Po oznámení pozitivního nálezu téměř všechny ženy z těch, které předběžně volily preventivní operaci, zákrok podstoupily, jen desetina z nich žádala odklad a další testy. Naopak z těch, které preventivní zákrok odmítly a nyní musely čelit pozitivnímu nálezu, na bezodkladnou operaci přistoupilo necelých třicet procent.

„Ženy se nakonec rozhodovaly o mastektomii spíše podle předchozího postoje, jaký k problému zaujaly ještě před zjištěním nádoru,“ uvedla Nicoline Hoogerbruggeová z onkologické kliniky nemocnice v Nijmegenu.

Plané poplachy

Po provedených operacích se ale ukázalo, že 83 procent nálezů bylo tzv. falešně pozitivních, tedy že abnormality v prsou, zaznamenané metodou MRI, nebyly rakovinné nádory.

Autoři článku připomněli, že testovaná skupina se skládala z mladších žen, jejichž prsní tkáň je hustší a neprostupnější – a to ovlivnilo počet domněle pozitivních nálezů při použití velice citlivé zobrazovací metody. V „normální“ populaci žen je z nálezů MRI falešně pozitivních v průměru jen 40 procent.

Letošní motto projektu Ženy ženám zní: Bojuj a zvítězíš:.Letošní motto projektu Ženy ženám zní: Bojuj a zvítězíšfoto: Novinky/www.zdravaprsa.cz

„I když MRI může podat falešně pozitivní výsledek, je to nejcitlivější metoda a v kombinaci s klasickou mamografií jedinečná,“ komentovala nizozemskou studii Sarah Rawlingsová z britské nadace rakoviny prsu. „Tyto falešné poplachy jsou zanedbatelné ve srovnání se schopností MRI včas poznat počínající bujení u vysoce rizikových skupin žen,“ dodala její kolegyně Emma Penneryová.