Jestliže se pacient probere, je třeba se s ním dohodnout, protože zpravidla ví, jak časté jsou jeho záchvaty a jak se bude jeho zdravotní stav vyvíjet. Pokud se k vědomí neprobere a není schopen o sobě nic říci, je třeba volat záchranou službu, uvedl Kalina. 

Někteří epileptici prodělají pár záchvatů za život, jiní jich mají stovky. Záchvatů existuje mnoho typů. Při velkém záchvatu, kdy je epileptickou aktivitou postižena celá mozková kůra, si pacient pokouše jazyk, upadne, je ztuhlý, nedýchá, zmodrá. Postupně se objevuje chrčivé dýchání, slinění a záškuby končetinami. Na konci zůstává pacient v bezvědomí. 

Alespoň jedním záchvatem za život projde pětina až desetina populace. Většinou nejde o epilepsii. Ojedinělou epizodu mohlo vyvolat například nadměrné fyzické vyčerpání či zahřátí jinak zdravého organismu. 

Pacienty trápí i deprese a poruchy soustředění

U 20 až 30 procent pacientů odezní záchvaty samy, většinou v pubertě. Dalších 30 procent nemocných nereaguje dobře na léčbu léky, které u nich pouze snižují frekvenci záchvatů. Některé typy epilepsie lze úspěšně léčit chirurgickým zákrokem. Operace se v ČR provádí ve třech epileptologických centrech. Lékaři centra v Nemocnici na Homolce se rozhodli loni pro operaci 36 pacientů. 

Pacienti s epilepsií jsou v mnoha oblastech limitováni. Musejí pravidelně užívat léky a řada léků má vedlejší účinky, i když moderní antiepileptika jich mají výrazně méně než dříve používané léky. Pacientům ztrpčují život i různá doprovodná onemocnění, nejčastěji deprese a poruchy soustředění. Epilepsii mohou provázet i mentální poruchy a poruchy jater nebo jiných orgánů. I pro lidi, kteří mají záchvaty jen občas, bývá obtížné najít práci.