Části nádorů nebo na nich usazených krevních sraženin mohou být zaneseny do krevního oběhu a vyvolat například mrtvici nebo postižení orgánů, jako jsou játra, ledviny či střeva, nebo tepen dolních, vzácně i horních končetin.

Myxomy se odstraňují kardiochirurgickým zákrokem. Vzácně mohou po zákroku znovu začít růst, pokud se nepodařilo odstranit veškerou nádorovou tkáň. Operaci lze naštěstí prakticky vždy opakovat.

Přímo ze srdeční tkáně vyrůstají i zhoubné nádory, sarkomy. Naštěstí jsou velmi vzácné. Objevují se nejčastěji u mužů ve druhé třetině života. V okamžiku stanovení správné diagnózy jsou již u tří čtvrtin nemocných přítomny metastázy do dalších orgánů.

Příznakem sarkomů jsou známky srdečního selhávání. Často se však stává, že první příznaky vyvolávají až metastázy do okolních orgánů. Chirurgická léčba nebývá úspěšná a lékaři se zaměřují na zmírnění příznaků a udržení přijatelné kvality života. Pacient obvykle zemře během několika týdnů.

Druhým, zdaleka nejčastějším typem zhoubných nádorů srdce jsou sekundární nádory, jejichž prvotní ložisko je mimo srdeční tkáň. Šíří se do srdce buď přímým růstem z okolních tkání nebo jako metastázy krevní nebo lymfatickou cestou, a to i ze zcela vzdálených orgánů. Výskyt těchto nádorů není vzácný. Až u pětiny lidí zemřelých na zhoubná onemocněná byly posmrtně zjištěny metastázy do srdce a osrdečníku. Objevují se stále častěji především proto, že se zlepšuje léčba a tím se prodlužuje doba života onkologických pacientů. Nejčastěji se takto projevuje zhoubný kožní melanom, karcinom plic a prsu i nádory z buněk krve. Obvykle se nejedná o ojedinělé metastázy.