Hlavní obsah

Sexuoložka Hanka Fifková: I sexuolog se nechá unést představami

Právo, Hanka Fifková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dostala jsem stručný mail: „Milá paní doktorko, žijeme spolu s partnerem tři roky. Oba máme za sebou dlouhé vztahy, do kterých jsme hodně investovali. Bohužel neskončily dobře. Jsme ve věku, kdy už oba víme, co chceme. Rozumíme si a ve všem se shodneme. I v sexu. Ovšem v sexu se bohužel shodneme i na tom, že nás oba přestal bavit. Nemáme problém o tom spolu mluvit a hledáme nějaké řešení. Myslíte si, že byste nám mohla nějak pomoci?“

Foto: Profimedia.cz

Ztráta chuti na sex může být produktem dnešní rychlé a klipovité doby.

Článek

Mail s uvedenými informacemi je pro terapeuta jako projekční plátno. Protože nemá víc informací, zkouší si představit různé varianty a různé příběhy. První reakce mi naskočila raz dva. Když dva zralí lidé nemají po třech letech vztahu chuť na sex, co chtějí proboha řešit? Budou křísit něco, co vyhaslo podezřele rychle a pravděpodobně o resuscitaci vůbec nestojí?

Pak jsem si ale představila, že to tak nemusí být. Možná sex přestal bavit jenom jednoho z nich. Třeba se partner stal závislý na internetové pornografii a sex s normální ženou ho nemůže dlouhodobě uspokojit. Nebo své partnerce už z nějakých důvodů neimponuje jako muž a ona ztratila chuť. Roli může hrát i sexuální dysfunkce. Pokud žena například neprožívá orgasmus, její touhu po sexu to spolehlivě tlumí.

Stejně tak se do milování nepohrne muž, kterého trápí rychlý výron semene nebo potíže s erekcí. To je varianta, kdy ke ztrátě k chuti na sex dojde jednostranně a druhý z partnerů se situaci jenom přizpůsobuje.

Umím si představit také tu možnost, že zájem o intimní styky vyhasne i ve chvíli, kdy není iniciativa ani z druhé strany. Přemýšlím tedy o tom, jestli by bylo možné pomoci té dvojici v tom, aby vyřešila svou sexuální dysfunkci nebo závislost na pornografii. Napadá mě, že roli možná hraje nějaká jiná potíž mezi těmi dvěma lidmi. Třeba je jeden z nich zklamaný. Představoval si vztah, ve kterém partner bude reagovat jinak. A to může být důvod, proč se najednou objevila ta sexuální stopka.

Setkala jsem se v ordinaci s mnoha dvojicemi, kde ztráta chuti na sex byla ze strany muže pouze reakcí na přílišnou dominanci partnerky. Nebo s dvojicemi, kde stejnou reakci vyvolal vysoký tlak partnera na její sexuální výkon. To ale není úplně špatná situace. I tyto problémy se dají někdy řešit.

Ztráta chuti na sex může být produktem dnešní rychlé a klipovité doby. Když se partneři sejdou večer doma totálně vyčerpaní, je sex to poslední, na co by v tu chvíli pomysleli.

Ale dvojice v mailu jasně napsala: Chuť jsme ztratili oba. Hned mě napadne: Nedělám chybu, když se snažím najít za vyřčenými slovy víc? Samozřejmě to může být i jiný příběh. Zamilovaní lidé podávají v sexu výkony srovnatelné s výstupem na Mount Everest.

Když skončí fáze zamilovanosti a normalizují se hladiny všech tělesných působků, nebo chcete-li hormonů, dva lidé zjistí, že spolu nemohou v posteli fungovat bez této milostné chemie. Život se pak navrátí k normálu se všemi důsledky.

Může se to stát i lidem, kteří si jsou paradoxně hodně podobní. Jako by jejich podobnost byla výrazem příbuznosti genů, a tedy – jak tvrdí evoluční biologové – také šancí na méně úspěšné potomky, než mají lidé s geny výrazně odlišnými. Pak jsem si ale řekla: Ztráta chuti na sex, a to na obou stranách, může být produktem dnešní doby. Rychlé a klipovité, které je těžké stačit a tím spíš vyhovět. Třeba se oba sejdou doma večer totálně vyčerpaní. A sex je to poslední, na co by v tu chvíli pomysleli.

Představy nemusí mít s realitou nic společného

Samozřejmě jsem přemýšlela i o tom, jestli mám vůbec nějak zasahovat a snažit se vše ovlivnit. Třeba se dvojice ocitla v situaci, kdy minimálně žena slyší tikající hodinky svého mateřství, a to ovlivňuje její rozhodování, jestli pokračovat v tomto vztahu. Našla partnera, se kterým si uměla představit, že by chtěla mít děti.

Pokud ale tento vztah skončí, je jí mezi třiceti a čtyřiceti. Nebude vůbec jednoduché najít vhodný protějšek, který by měl chuť zakládat rodinu. Muži jsou v tomto věku zčásti přebraní a zčásti nepoužitelní. A to proto, že se ještě necítí na to, aby převzali zodpovědnost za potomky. Nebo to prostě nechtějí.

Pak jsem si ale vzpomněla na dvojici, která mě navštívila před lety. Sexuálně spolu nežili téměř od začátku vztahu. Ale hodně si rozuměli. Proto se rozhodli, že založí rodinu za pomoci centra asistované reprodukce. Vyšlo jim to. Rodina se jim navíc moc povedla.

Ale abych neodbíhala – pokud na mail odpovím kladně, setkám se s dvojicí v ordinaci. A co pak? Budu se snažit, abych jim pomohla najít cestu, jak obnovit společný sexuální život? Nebo jim radši zprostředkuji hlas zdravého rozumu? A ten říká, že vztah asi nemá velkou šanci na přežití, když sex přestane fungovat tak brzy.

Odepsala jsem na mail a domluvili jsme si schůzku. Ve chvíli, kdy jsem otevřela dveře své pracovny, jsem zjistila, že sestřička neposadila do křesel jeho a ji. Seděl tam on a on. A najednou jsem si po všech těch letech praxe uvědomila, že se mohu jít klouzat se všemi svými představami i předpoklady. Zastyděla jsem se za ně a zkusila poctivě začít znovu.

Anebo ne? Večer si totiž v klidu rekapitulujete celou situaci. Uvědomíte si, že vaše interpretace sexuálních potíží, které vznikají ve vztahu mezi mužem a ženou, platí v drtivé většině případů i pro vztah mezi mužem a mužem nebo ženou a ženou. Závislost na internetové pornografii? Ztráta imponování? Sexuální dysfunkce? Problémy ve vztahu? Tlak na výkon? Vyčerpání tempem doby? Všechno je úplně stejné. A vlastně se zastydíte podruhé.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám