Nejčastější problémy při milování, se kterými odborníci mohou pomoci

Sexuální apetence představuje chuť, žádost, zájem nebo touhu po sexuálním styku a dalších sexuálních aktivitách. Podle vědců za tento stav může velmi často vysoká hladina hormonu prolaktinu, jenž u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením a u mužů s nádorem hypofýzy.

Pro muže je obvyklou příčinou snížené sexuální touhy pocit frustrace a studu ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i v důsledku onemocnění či nežádoucích účinků léků, zklamání ze vztahu či z partnera, užívání alkoholu a drog. Negativně působí také deprese a úzkost, stres ve vztahu či odcizení, nedostatek času a energie, mnoho starostí a zaujetí dětmi, ostatními členy rodiny či kariérou.

Ke znovuvytvoření sexuální touhy u muže je zapotřebí posílit kruh pozitivního očekávání, příjemný sexuální zážitek a pravidelnou sexuální aktivitu.

Velmi častý problém žen všech věkových kategorií s dosažením a udržením dostatečného vzrušení v průběhu pohlavního styku. Tento problém je spojen nejčastěji s emocemi. Ženy se prostě nedokáží na vlastní akt soustředit a tedy i vzrušit.

Bohužel u žen neexistuje žádné účinné afrodiziakum, které by tento stav napravilo. Náprava tak spočívá v autoerotice a v párovém vzájemném poznávání (vzájemných nekoitálních erotických doteků a mazlení).

Sexuální averze je odpor k pohlavní aktivitě. Může jít jen o odpor k určitým dotekům, ale i k samotnému sexuálnímu aktu. Některé ženy dokonce snáze snesou soulož než dotekovou předehru. Tyto problémy velmi často souvisí se sexuálními traumaty z dětství či dospívání.

Někdy však za tento problém může samotný partner, pokud ženu opakovaně nutí k věcem, které se jí samotné nelíbí.

Bolest při sexu trápí většinou ženy, které mají problémy s dostatečnou vlhkostí vaginy nebo je trápí nejrůznější záněty či mykózy. Na nedostatečnou vlhkost dobře pomáhá prodloužená předehra anebo pomůcky v podobě nejrůznějších lubrikantů, které lze pořídit jak na olejové, tak vodní bázi. U zánětů i mykóz může být léčba složitější a měla by probíhat pod dohledem odborníka.

Velmi bolestivý stav, kdy dochází k téměř nemožnému průniku do vaginy. Je to způsobeno podmíněným reflexem svalů dna pánevního, jenž způsobí náhlé napětí v pochvě a to velmi často při prohlídce u lékaře, či aplikaci menstruačního tamponu anebo také při sexuálním styku. Při vaginismu není žena schopna kontrolovat napětí svalů a dokáže se tohoto problému zbavit až díky odborné péči lékařů.

Jde o problémy při samotném pohlavním styku, kdy ženě vadí nebo ji bolí některé pohyby penisu v pochvě. Někdy je problémem zavedení penisu, jindy je bolestí provázen až hluboký průnik. Mezi nejčastější příčiny patří špatně zhojená hráz po porodu, endometrióza, chronický zánět poševní sliznice a porucha funkce svalů pánevního dna.

Nemožnost dosáhnout orgasmus provází velkou část žen. Nicméně jak odborníci tvrdí, ženy i bez orgasmu mohou mít uspokojivý sexuální život. A je tedy především na ženě, jak moc touto skutečností strádá.

Z doposud nejrozsáhlejšího průzkumu našich dvou předních sexuologů Petra Weisse a Jaroslava Zvěřiny až 8 % žen orgasmu nedosahuje nikdy, 17 % v menšině styků, 21 % dosahuje orgasmu asi v polovině styků, 28 % ve většině a jen 27 % žen vždy nebo téměř vždy.

V každém případě je v tomto směru pro ženu nejdůležitější dokonalé poznání svého těla a reakcí na nejrůznější podněty. S tím však ženě pomůže především autoerotika, nebo-li masturbace. Většinou žena jedině tak zjistí, co jí skutečně dělá i nedělá dobře.

Kromě poznání vlastního těla a zkušeností může žena hledat další příčiny ve výchově či ve své minulosti.

Někdy sexualitu komplikují i nejrůznější předsudky, které jim dají do vínku nejčastěji rodiče či prarodiče. Může jít o předsudky spojené s pohledem na sex jako takovým. Zejména některé babičky o sexu často hovoří jako o něčem, co je naprosto nepříjemné a vlastně špatné.

Jelikož intenzita prožití orgasmu souvisí i s hlavou, problémy mohou nastat například i se studem, strachem či nejrůznějšími úzkostmi či jen díky nevyřešeným partnerským konfliktům.

"Existují však i ženy, u kterých je příčina neznámá a nelze ji přesně identifikovat ani po dlouhé terapii (některé ženy orgasmus nemají celý život a některé z nich jsou se svojí sexualitou spokojené)," vysvětluje psycholožka Kateřina Hollá ze Sexuálně.cz.

Ve chvíli, kdy je alespoň částečně odstraněn některý z psychických bloků, je možné se zabývat tělesnou stránkou věci.

Problém ovládat svou ejakulaci provází většinu mladých nezkušených mužů. Ovšem tento problém může nastat i v pozdějším věku. Ze statistik vyplývá, že přibližně tři z deseti dospělých mužů předčasnou ejakulaci prožívají pravidelně.

Podle odborníků lze za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

Předčasná ejakulace není pravděpodobně organická, ale může být psychologickým důsledkem organického poškození, např. neschopnosti erekce nebo bolesti. Asi nejtěžší forma je, pokud muž ejakuluje ještě před plánovaným vstupem do vagíny nebo dříve, než je dosaženo erekce.

Podle sexuologů však lze předčasné ejakulaci porozumět a lze ji změnit. V nejlehčích, ale zároveň nejčastějších případech pomáhá změna polohy nebo techniky.

"Základní myšlenkou je: Přivést partnerku k orgasmu a přitom se příliš nevzrušit. Co to znamená? Prodloužit předehru, případně nepřipustit aby vás partnerka vzrušovala už při předehře například orálním sexem a podobně," vysvětluje sexuolog Ondřej Trojan.

U nejtěžších forem se nejčastěji používá léčba antidepresivy a společně s nimi je doporučeno provádět speciální cviky s penisem a posilování svalů dna pánevního. Jako doplněk pak lze použít i znecitlivující mast. Ovšem každá taková léčba by měla probíhat pod dohledem lékaře. Podle Ondřeje Trojana taková léčba trvá minimálně půl roku, aby došlo k trvalému prodloužení reflexu.

O poruchu erekce jde, pokud každý třetí pokus o pohlavní styk není úspěšný a jestliže jeden či oba partneři jsou touto situací frustrováni, traumatizováni a snášejí ji nelibě.

Podle průzkumu z roku 2001 erektilní dysfunkcí trpí v České republice 54 procent mužů ve věku 35–65 let.

Změny v kvalitě erekce mohou mít celou řadu příčin. Objeví se v okamžiku, kdy z nějakého důvodu selže některá ze složek důležitých pro dostatečné ztopoření penisu.

S přibývajícím věkem si muži obvykle všimnou, že jim dosahování erekce trvá déle. Jedná se o normální změny, které mají souvislost se stárnutím, a velmi často se nejedná o poruchy erekce.

Erektilní dysfunkce bývá u mužů výrazně svázána s dalšími zdravotními poruchami. Jen málokdy se jedná pouze o psychický problém. A proto je důležité včas navštívit lékaře. Ne nadarmo se totiž říká, že erekce je barometr zdraví muže.

Navíc poruchy erekce jsou velmi dobře léčitelné a je nesmysl dobu s problémem zbytečně prodlužovat.