Kolik stát získá z každé vybrané tisícovky: 422 korun ze sociálního pojištění, 205 korun z DPH

Na každou tisícikorunu příjmů připadá ze sociálního pojištění 422 korun, v absolutním vyjádření 923,4 miliardy korun. Z toho 370 korun tvoří důchodové pojištění a 52 korun nemocenské pojištění a příspěvky na politiku zaměstnanosti.

Dalších 205 korun z každé pomyslné tisícikoruny stát získá na dani z přidané hodnoty, celkem 448,7 miliardy korun. Daň z příjmů firem přinese 103 korun z tisícovky, tedy 226,6 miliardy korun.

Lidé na dani z příjmů odvedou z každé rozpočtové tisícikoruny 99 korun, celkem 216,2 miliardy korun. Největší část připadá na daň ze mzdy, 81 korun.

Spotřební a energetické daně přinesou z modelové tisícovky 80 korun, tedy 174,5 miliardy korun. Na dani z hazardu, poplatcích a dalších daních stát vybere dalších 15 korun, respektive celkem 33,2 miliardy korun.

Podle ekonoma Petra Vilíma z PAQ Research připadá na zdanění práce více než 40 procent příjmů rozpočtu. „Zdanění práce zahrnuje hlavně sociální pojištění a větší část daní z příjmů fyzických osob. Pokud bychom vzali v potaz i zdravotní pojištění mimo státní rozpočet, dostaneme se na více než polovinu celkových příjmů,“ uvedl Vilím.

Celkové zdanění práce se podle něj příliš neliší od zemí, jako jsou Polsko či Slovinsko. Rozdíl ale vidí v tom, kdo daňové břemeno nese.

„Máme vyšší zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, níže zdaněny jsou osoby samostatně výdělečně činné s vyššími příjmy a nižšími reálnými náklady, typicky v kancelářských profesích,“ podotkl.

Podle Vilíma současné daňové změny tento rozdíl zásadně neřeší. Znovuzavedené slevy na dani podle něj pomohou především lidem s dostatečně vysokými příjmy, kteří je mohou uplatnit. Snížení minimálních odvodů OSVČ zase podle Vilíma pomůže nízkopříjmovým podnikatelům, ale také těm s vyššími příjmy.

Zhruba čtvrtina příjmů státního rozpočtu pochází ze zdanění spotřeby. Podle Vilíma je přitom české zdanění spotřeby v porovnání s podobnými zeměmi relativně nízké.

„Výběru DPH pomůže znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Pomohlo by ale také posílení spotřebních daní – jsme jediným čistým importérem vína v Evropě bez spotřební daně a spotřební daň na pivo se naposledy zvýšila v roce 2010,“ řekl ekonom.

Dodal, že vyšší spotřební daně na alkohol by pomohly nejen rozpočtu, ale časem by také mohly vést k nižším nákladům ve zdravotnictví, protože by odrazovaly od rizikové konzumace.

Ještě menší roli hraje v českém systému zdanění majetku. Samotná daň z nemovitostí navíc míří do rozpočtů obcí, nikoli do státního rozpočtu. Podle Vilíma by i po jejím započtení šlo jen o zhruba deset korun z každé tisícikoruny.

„V tom se vymykáme podobným zemím i evropskému průměru, kde je podíl zdanění majetku dvakrát, respektive třikrát vyšší,“ podotkl.

Celkový výběr daní je podle něj v Česku relativně nízký. Pokud by odpovídal úrovni podobných zemí, mohl by stát podle Vilímova odhadu získávat v poměru k velikosti ekonomiky o 140 až 200 miliard korun více.

Podle dalšího experta, ekonoma Jakuba Komárka, se příjmová strana rozpočtu v roce 2027 výrazně nezmění. „Příští rok tak bude spíš pokračováním trendů z posledních let, kdy na jedné straně klesá fiskální význam spotřebních daní na alkohol a pohonné hmoty a na druhé roste obecné zdanění především zaměstnanecké práce. Obé se děje kvůli absenci valorizace sazeb,“ řekl Novinkám.

Daňové sazby totiž nereagují na růst cen. „Naše daňové zákony stále žijí ve světě, kde inflace neexistuje,“ doplnil ekonom.

Některé oblasti podle něj zůstávají prakticky mimo daňový záběr státu. „Bohužel stále víc daníme především to, co hodnotu přináší, a naopak vůbec nedaníme koupi tichého vína či obchodování s investičními byty,“ uvedl Komárek.

Upozornil také, že ukrajinští pracující, kteří většinou utekli do Česka před válkou ve své vlasti, jsou výrazně kladným příspěvkem jak do rozpočtu, tak zejména do systému sociálního pojištění. „Bez nich by díra ve veřejných financích byla větší,“ konstatoval.

Ministerstvo financí očekává, že se příští rok inkaso většiny hlavních daní zvýší. Výjimkou má být daň z příjmů právnických osob. Na úrovni veřejných rozpočtů, tedy po započtení příjmů státu i samospráv, by měl celkový výběr daní a pojistného meziročně vzrůst zhruba o 154 miliard korun.