Hlavní obsah

Místo plotének titanové destičky

Novinky, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo z nás by si nestěžoval na bolesti páteře? Lékaři tvrdí, že až 70 procent populace je několikrát za život má. Při vyšetření se zpravidla u poloviny lidí starších 50 let objeví degenerativní změny a po šedesátce už takové změny jsou dokonce u devadesáti procent.

Foto: Matěj Ostárek

Plakát akce

Článek

"Bolest páteře je téměř v polovině případů způsobena poškozením ploténky," soudí doktor Luděk Prokop, operatér a zároveň zástupce primáře neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

Právě toto pracoviště spolu s pěti dalšími v republice umí degenerativní onemocnění bederních meziobratlových plotének nahrazovat speciální endoprotézou.

"Dříve se nemocná ploténka vyňala a vše jsme řešili tzv. mezitělovou fúzí čili pevným kostním spojením sousedících obratlů za pomoci různých náhrad. Tato fúze ale znehybněla operovanou část páteře. Pacient to sice nepocítil tak, že by měl omezený pohyb, ale operace urychlila degeneraci sousedních meziobratlových plotének, protože musely převzít pohybovou funkci ploténky, kterou jsme vyoperovali," říká doktor Prokop. Jeho kolega, operatér Jiří Chrobok doplňuje, že nejnovější endoprotézy fyziologickou hybnost páteře vůbec neomezí. "Poprvé jsme tak pacienta operovali před necelými dvěma roky a za tu dobu už 50 klientů dostalo nejmodernější endoprotézu ploténky," říká Chrobok. Cena jedné je okolo padesáti tisíc korun.

Změny páteře

Oba lékaři shodně tvrdí, že degenerativní změny na ploténkách se nejčastěji projeví bolestmi v zádech, které mohou být doprovázeny bolestmi jedné nebo obou končetin, slabostí v nohách. Často ale postižený má i bolesti, které vystřelují do břicha a do třísel. Nezřídka se projevují při dlouhodobé jednostranné zátěži páteře, např. při dlouhém stání, sezení nebo nošení těžkých břemen.

"Pokud vznikne výhřez ploténky do páteřního kanálu, může způsobit ochrnutí části končetiny," vysvětluje doktor Chrobok. Dodává, že voperování ploténky ale nejde u všech pacientů. V průměru pouze čtvrtina nemocných je vhodná k tomuto výkonu.

Už může zase lyžovat

Paní Míša měla velké bolesti páteře. Už se dokonce nemohla ani hýbat. Když se po několika letech dostala na Homolku, nevěřila, že se bolesti jednou provždy zbaví. "Ale díkybohu, stalo se. Operace dopadla dobře a já jsem mohla poslat po mobilu zprávu panu doktoru Chrobokovi, že už zase lyžuji, v což jsem ještě nedávno vůbec nedoufala," svěřila se Právu.

Podobné problémy měla i paní Martina, které na Homolce dokonce nahradili ploténky dvě. "Bolesti začaly v roce 1994. Když jsem se ohnula, nenarovnala jsem se. Chodila jsem k lékaři a dostávala obstřiky. Bolest se stupňovala. Po operaci se bez problému ohnu a znovu narovnám. Žádnou bolest necítím."

Své si prožila i paní Dagmar. Než ji začala záda bolet, byla velkou sportovkyní. "Bolesti mně vystřelovaly do břicha, chodila jsem po různých rehabilitacích, ale nic nepomohlo. Nemohla už jsem ani sednout do auta. Po operaci nevím, co jsou to záda. To není reklama, ale fakt. Dál hraji volejbal, i když se to lékařům příliš nelíbí," svěřila se Právu paní Dagmar.

Operace klíčovou dírkou

Neurochirurgové Chrobok a Prokop, kteří na Homolce náhrady meziobratlových plotének dělají, nazývají tento výkon operace klíčovou dírkou. K páteři se totiž dostávají přes dutinu břišní pouhým pěticentimetrovým kožním řezem. Díky tomu pooperační stavy pacientů nejsou bolestivé, lidé druhý den vstávají z lůžka, téměř okamžitě se obnovuje jejich střevní činnost a mohou začít jíst.

Nemocnou ploténku z páteře vyndají a nahradí umělou. Ta se skládá z horní a dolní slitinové destičky s kýlem, který se při operaci zarazí do sousedních obratlových těl. Mezi destičkami je pak jádro z polyvinylu a destičky jsou pokryty čistým titanem, který umožňuje prorůstání kostí, proto se také destičky vhojí do sousedních obratlových těl. Operace trvá hodinu až dvě, pacient je zhruba sedm dní v nemocnici a po dobu dvou až tří měsíců nosí tříbodový korzet. Do zaměstnání se vrací zpravidla po dvou až čtyřech měsících, podle náročnosti práce, kterou vykonává.

"Nejlepší je, když má člověk páteř zdravou a na operační stůl se nedostane," zdůrazňuje doktor Prokop. Podle něj onemocnění páteře můžeme předejít prevencí. "Zahrnuje zdravý životní styl, dostatek ovoce a zeleniny, ale i hodně pohybu a zdůrazňuji přiměřeného sportu. Nevhodné je sedavé zaměstnání, které bychom právě sportem měli kompenzovat. Nedoporučuji ani takové sporty, při kterých dochází k otřesům páteře," uzavírá Prokop.

Reklama

Související články

Zhubnout? Vše je v hlavě!

Nežli se trápit přísnou a frustrující dietou, nebo mít výčitky svědomí při každém gurmánském prohřešku, je lepší se se svým tělem smířit a nalézt tu správnou...

Rakovině kůže lze snadno předejít

Rychlost, s jakou na celém světě přibývá případů rakoviny kůže, je alarmující. Nejúčinnější obranou proti ní je ochrana před příliš intenzívním sluncem. Nejen...

Výběr článků

Načítám