Článek
Hluk se na poškozování organismu podílí různě. Z hlediska prevence je velmi důležité sledovat jeho intenzitu, která se udává v decibelech (dB). Věnovat se ale musíme také jeho spektru a délce působení.
Spektrum hluku v podstatě charakterizuje jeho frekvencí. Hluk může být vysokofrekvenční (např. kotoučová pila, fréza) nebo hlubokofrekvenční(třeba turbína). Je důležité vědět, že mnohem horší pro sluch jsou zvuky vysokofrekvenční. Tyto údaje by měli znát nejen zaměstnanci na pile či v elektrárně, ale také kutilové a drobní řemeslníci. Již při krátkodobém působení hluku v uzavřeném prostoru, třeba při řezání dřeva na kotoučové pile, může dojít k poškození sluchu a dokonce k okamžité hluchotě. Vždy je mnohem horší, když je hluk jednorázový o vysoké frekvenci - např. výstřel.
Mnohdy dojde k zániku buněk
Účinek hluku na smyslové buňky není dosud spolehlivě objasněn. Jeho působením však nakonec dojde k narušení jejich činnosti a k zániku. Nejcitlivější k poškození jsou buňky pro vysoké frekvence, které také nejdříve zanikají. Pacient tuto situaci vnímá jako zhoršení schopnosti rozumět řeči. Při šepotu nerozumí vůbec, neslyší např. zvonek, pískání. V běžné mluvě však slyší poměrně dobře, to je dáno převahou hlubokých frekvencí v hovoru a možností odezírání. Při akutním a těžkém zasažení hlukem dojde náhle k pocitu zahlušení, někdy i k ušním šelestům. Pro stav sluchu je rozhodující doba, po kterou byl člověk hluku a jeho charakteru vystaven. Může být vratný částečně, úplně nebo vůbec. Jestliže hluk trvá delší dobu, pacient začne špatně slyšet i v běžném hovoru, protože se poškození přeneslo až na smyslové buňky pro hlubší frekvence.
Nejpřesnější je audiometr
K orientačnímu vyšetření se užívá sluchová zkouška. Na pacienta hovoříme z přesně definované vzdálenosti, střídáme slova o různých frekvencích a nemocný má po nás slova opakovat. K přesnějšímu vyšetření slouží zkouška sluchu ladičkami, nejpřesněji potom vyšetření pomocí speciálních přístrojů - audiometrů. Pacient má na uších sluchátka a lékař postupně zkouší, jak slyší jednotlivé přesně definované tóny. Podle výsledku tohoto vyšetření (audiogramu) stanoví odborník přesně charakter poruchy a nejvhodnější léčení.
Léčba je obtížná
Terapie je poměrně obtížná a zcela individuální. Obvykle závisí na tom, jak rychle se nemocný obrátí na ušního lékaře. Při akutní poruše se má léčení zahájit do 48 hodin. Tak, jak ubíhá čas, tak se i účinnost léčby snižuje.
Většina nových léků je zaměřena na zlepšení výživy a prokrvení vnitřního ucha. Přípravky mohou být aplikovány jak v tabletové, tak infúzní formě. Chronické sluchové poruchy už mohou být pouze tlumeny a situaci zlepší pouze naslouchadla a sluchové aparáty.
Nejdůležitější je prevence
Chceme-li zabránit poškození sluchu, pak bychom měli v prvé řadě myslet na prevenci. Máme velice přísné hygienické předpisy, které stačí jen dodržovat. Všichni pracovníci, kteří jsou hluku vystaveni, mají být pravidelně kontrolováni, a pokud se objeví potíže, je třeba je eventuálně přeřadit na jinou práci. U povolání, kde jsou zaměstnanci hluku vystaveni, je dokonce povinnost nosit sluchové chrániče nebo ochranné přilby proti hluku.
Zcela jinou záležitostí jsou ale návštěvy diskoték a rockových koncertů, kde může dojít až k nevratné poruše sluchu. Je prokázáno, že poslech zvuku o síle 90 dB dvě hodiny denně může vážně poškodit sluch. To se týká i lidí, kteří poslouchají walkman. Dospívající si ho pouštějí pěkně nahlas, uspokojí je až 120 dB. Dvacet procent z lidí, kteří poslouchají walkman pravidelně, tráví se sluchátky dokonce víc než pět hodin denně. Je věcí každého z nás, jak si budeme sluch chránit, čemu dáme přednost, zda zvolíme sluch či hluchotu.
(MUDr. Vladimír Prokop pracuje na oddělení ORL, Med-point v Praze)