Řada z nich věří dodnes citrónové šťávě, bylinkám či chininu. O kuriozitách typu koly, o kterých se můžete dočíst na internetu, ani nemluvě. Někteří uživatelé konzultují jejich účinnost dokonce i s lékaři a ptají se třeba na to, jestli má mít pokojovou teplotu nebo být naopak pořádně vychlazená.

Je otázkou, jestli někdo dělal v laboratořích pokusy se spermiemi ponořenými do kolového nápoje. Můžeme však předpokládat, že je vcelku spolehlivě zlikvidoval, stejně jako by to dokázala spousta dalších podobně sladkých limonád, které pro ně opravdu nejsou vhodným prostředím.

Vyplachovat si však jimi intimní místa je nesmyslné, a to ze dvou důvodů. Spermie se dostanou do hlenu děložního hrdla hned po ejakulaci nebo krátce po ní. Výplachy po styku jim už proto nedokážou zabránit v cestě ženskými rodidly, a nic tedy neřeší. Druhým důvodem je to, že snadno naruší přirozené poševní prostředí. Nezabrání tedy těhotenství a ještě ženě snadno způsobí zánět nebo jiné zdravotní komplikace.

Zdravá vagína se brání atakům bakterií tím, že v ní laktobacily vytvářejí poněkud kyselejší prostředí. Potenciálně nebezpečné bakterie, viry i kvasinky ho nemají rády. A když do pochvy nezanášíme něco cizorodého, fungují tyto obranné mechanismy docela účinně.

Místo výplachů gely

Pokud jde o racionální ochranu před nežádoucím otěhotněním, mohou ženy použít místo výplachů gely, roztoky nebo krémy s výrazně spermicidním účinkem. Tedy takové, které spermie hubí. Dají se koupit v lékárně. Typickou látkou, jež se stala součástí většiny těchto přípravků, je nonoxynol. Dokáže ničit i některé choroboplodné zárodky.

K pandemickému šíření HIV/AIDS podstatně přispěl nechráněný anální sex. Stal se sexuální technikou, kvůli které se zmíněný vir spolehlivě šířil nejen mezi muži, kteří mají sex s muži, ale také v běžné heterosexuální populaci.

Nechráněný pohlavní styk je vždycky rizikový, ale nebezpečí nákazy, a to jakékoli, zvyšuje fakt, že sliznici vagíny narušují třeba záněty. Ty mění zdravě kyselé prostředí pochvy na zásadité. Navíc spolu s drobnými, a někdy i mikroskopickými trhlinkami nebo oděrkami na této sliznici představují vstupní bránu infekcí do organismu.

Epidemiologové už dlouho poukazují na souvislost mezi snadnou nákazou žen v zemích rovníkové Afriky a špatným stavem jejich poševního prostředí. I když rozhodující roli sehrávají samozřejmě neodpovědné zvyky většiny mužů z těchto oblastí. Prezervativ je pro ně něčím zcela nepředstavitelným.

Na pomoc proto přichází chemie. Už několik let v rovníkové Africe propagují mezi ženami používání hygienických poševních gelů. A to velice intenzivně. Mluví se o nich jako o molekulárních kondomech. Mají chránit před pohlavními nemocemi a zejména před virem HIV. Díky kyselé reakci účinkují do jisté míry jako spermicidy, mají tedy i antikoncepční účinek.

Nejspolehlivější je prezervativ

Přes masivní propagační kampaně se však nezdá, že by se staly populární. A co se jejich účinnosti týká, musíme být opatrní nebo spíše skeptičtí. Ani nejmodernější retrovirové molekuly nemohou u tohoto druhu ochrany zajistit spolehlivost, která by se vyrovnala klasickým prezervativům.

Hlavním přenašečem infekce při souloži je ejakulát. Při výronu semene do pochvy dojde k jeho přímému kontaktu s hlenem děložního hrdla. A také se sliznicí pochvy, kterou někdy narušuje její nevalný hygienický stav. Proto ani nejmodernější protivirové prostředky nemohou nahradit zásady bezpečného sexu.

Těmi jsou odpovědná volba sexuálních partnerů a důsledné používání kondomů tam, kde je třeba opatrnosti. Moderní spermicidní a desinfekční gely jsou vítaným doplňkem kondomů, děložních kloboučků a pesarů.

Molekulární kondom je sice nenahradí, ale může pomoci. Třeba i tím, že svým lubrikačním efektem minimalizuje tření a omezuje tak případné poškození poševní sliznice při souloži.