Je fakt, že sladit se svým partnerem vlastní sexuální cyklus nemusí být úplně snadné. Začátky všech vztahů jsou plné milostného poblouznění, s čímž samozřejmě souvisí i nekonečně dlouhá milování nebo intimní styk téměř pokaždé, kdy se dva milenci ocitnou o samotě.

Pro spoustu lidí má bohužel časem sexuální aktivita spíše tendenci klesat. Samozřejmě se najdou i tací, kteří berou sex jako pudovou záležitost a jsou schopni si ho užívat denně. Jenomže v tomto případě se pak ve velké míře vytrácí zamilovaná gesta a intimní styk bývá povinnou rutinou, kterou je třeba vykonávat v relativně pravidelných intervalech.

Chuti nejde poručit

V první řadě je třeba si uvědomit, že párů, kde mají partneři dlouhodobě podobnou nebo vyrovnanou chuť na sex, je tak extrémně málo, že je třeba je brát spíše jako výjimku, a nikoli jako běžnou praxi. „Domnívám se, že bychom se měli učit komunikovat a řešit tuto situaci už zřejmě v hodinách rodinné výchovy na základních školách, protože s největší pravděpodobností to dříve nebo později zasáhne do života nás všech,” doporučuje sexkoučka Julie Gaia Poupětová a dodává:

„Když má jeden z partnerů chuť na sex daleko méně, jsme zvyklí brát ho jako toho, se kterým je něco špatně. Toho se většinou první partner snaží dostrkat k lékaři a nechat ho tzv. opravit, a to není v pořádku. Je třeba brát potřeby obou partnerů jako stejně správné.”

Když to jinak nejde, sex plánujte

„Klienti za mnou chodí s otázkami, jak často je normální a běžné mít sex, nebo naopak vyzvídají, jak si vedou ostatní páry, které ke mně docházejí,” říká sexuální terapeutka Matty Silverová a potvrzuje, že je úplně v pořádku, když jsou spolu dva lidé, kteří mají odlišný sexuální apetit.

„Nedostatek sexu neznamená nedostatek lásky! Bohužel se pak stává, že se ten z partnerů, který není tolik aktivní jako jeho protějšek, cítí méněcenný a pod tlakem. To může mít za následek, že se partneři začnou sexu vyhýbat úplně. Proto radím, aby si dvojice v tomto případě sex naplánovala a předešla tak právě pocitům méněcennosti.”

Sexuální a vztahový expert z Ameriky, Ian Kerner, říká, že na určení, jak často je to „normální”, nikdy neexistuje jedna správná odpověď. „Sexuální život dvou lidí je vždy ovlivněn hned několika faktory: životním stylem, věkem, zdravotním stavem, individuálním libidem, ale samozřejmě také kvalitou vztahu. Takže i přesto, že neexistuje žádná správná odpověď na to, jak často by se dva lidé v páru měli milovat, aby udrželi svůj milostný život na uspokojivé hranici, osobně bych radil, aby se o to pokusili alespoň jednou týdně.”

Ideální počet koitů neexistuje

Toto tvrzení nevyvrací ani Poupětová: „Nic takového neexistuje a z mé praxe je rovněž zavádějící používat jako normu výsledky sexuologických studií, které uvádějí různá čísla ze svých výzkumů. S trochou nadsázky (ale i moudrosti psychologie štěstí) lze říci, že je pro většinu lidí důležitější být na tom lépe, než je na tom náš soused.”

Spousta lidí má stále problém o sexu nebo o milování samotném vůbec promluvit. Jenomže bez komunikace nejde problém v žádném případě vyřešit. Jak tedy na to? „Rozhodně otevřeně,” říká Poupětová. „Bohužel to ale mnoha lidem vadí a dělá problémy nejen ve vyjadřování, ale i v přijímání informací. Každý z nás má nastavené jiné hranice vlastní komfortní zóny toho, co považuje za normální. A z toho pak vyplývají i naše očekávání, která promítáme do komunikace o sexu s partnerem.

Nejjednodušší zásady jsou tři: nevynášet soudy, nekritizovat a nebrat to osobně. Jedině tak se doberete k podstatě sdělení. Otevřená komunikace je často na začátku řešení. Většinou se partneři musí naučit mnoho dalších dovedností a překonat vlastní předsudky, pokud nechtějí jít s mainstreamem a skončit u nevěry či absolutně bez sexu.”