V první sérii experimentů měli muži hodnotit atraktivitu žen na fotografiích. Některé snímky byly přitom vytvořeny uměle spojením ženské tváře s jejich vlastní. Muži jako nejatraktivnější hodnotili ty tváře, které nejvíce připomínaly právě jejich vlastní.

V dalším pokusu pak vědci analyzovali obličejové rysy životních partnerů, kteří spolu měli aspoň jedno dítě. A vedle toho porovnali obličeje počítačem náhodně spárovaných mužů a žen. Životní partneři vykazovali mnohem vyšší shodu v obličejových rysech – víc se podobali jeden druhému – než dva náhodně vybraní jedinci. Takže byla zcela vyloučena náhoda.

„Myslím, že to nemá mnoho společného s narcisismem, je to spíše záležitost pocitu bezpečí a pohodlí s tím, co známe. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska závisí přežití vztahu mnohem více na jiných věcech než na vzhledu, takže doufám, že ani muži, ani ženy nebudou teď odmítat vztah s někým, kdo jim je málo podobný,“ komentovala výsledky studie doktorka Jean Hannah Edelsteinová z Institutu evolučních věd v Montpellier.