Hlavní obsah

Jsme opravdu národem marodů a ulejváků?

Novinky, Ivana Šimoníková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Už je to tu zase: zima, plískanice, rýmy, chřipky, virózy, babské i lékařské rady, jak se takovým neduhům ubránit, ale také nikdy nekončící diskuse o tom, zda jsme či nejsme národem cimprlínů zneužívajících lékařskou péči.

Článek

Zrovna nedávno jsem vyladila podobnou debatu v rádiu. Zástupce ministerstva zdravotnictví si tam v dojemné shodě s představitelem VZP a MUDr. Rathem notoval, kterak darební Češi nadužívají dobroty státu a "hází se marod" při sebemenší příležitosti. Zajedno byli i v tom, že na "chudý lid" by měla být větší přísnost, ale jak jí docílit, to nevěděli.

Podobné debaty se už jednou konaly. Pamatujete? Jejich výsledkem je, že za první tři dny nemocenské dostanete velmi málo peněz. Tehdejší mocní usoudili, že tím odnaučí lid uléhat s každou prkotinou, krátkodobým maroděním týrat zaměstnavatele a vysávat stát. Jinými slovy - zařídili, aby se marodit tři a méně dní nevyplatilo. Dnes se ani tohle omezení nezdá "státu" dostatečné a vymýšlí nové.

Zatímco představitelé státní moci a kasy debatují o tom, jak falešným marodům přistřihnout křidélka, bombardují nás média radami lékařů. Ti na nás dští oheň a síru za to, že místo abychom každé nachlazení pořádně vypotili v posteli, klidně chodíme do práce i do společnosti, šíříme tam svou nemoc a sami sebe ohrožujeme budoucími komplikacemi.

Zatímco řečem o zástupech ulejváků moc nevěřím (neboť jsem se s nimi ani v jednom z mých četných zaměstnání nesetkala), začínám lékařským varováním popřávat sluchu. Jednoduše proto, že se v mém okolí stále častěji hroutí lidé s nejrůznějšími potížemi - třeba se zánětem tlustého střeva, se selháním ledvin, s narušenými kostmi či kolabujícím srdcem, přičemž prvotním důvodem jejich chorob je vždy - podle lékařů - přechozená viróza nebo chřipka! Také už nejsem bezstarostný puberťák vysmívající se babiččiným radám ohledně teplého oblečení. Čtyřicítka mi klepe na dveře a občas mi dá pocítit hříchy mládí. Hodlám se proto chovat zodpovědněji. Pár dnů v posteli se mi začíná jevit mnohem přijatelnějším řešením než práce v horečce. Jenže...

Poslechnu-li odborníky a s každou virózou a chřipkou odpovědně zalezu do kanafasu, ocejchuje mě stát jako hypochondra a ulejváka a ještě mě zkrátí na penězích. Tak co mám dělat? Poradí mi někdo? Co po nás, občanech, vlastně ten státní moloch chce?!

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám