Sociologové z univerzity v Oxfordu na nedávném Britském festivalu vědy prezentovali studii o přátelských sociálních skupinách, v jejímž rámci se zaměřili na sledování „nových romantických vztahů“.

Podle teorie sociálních skupin má většina lidí něco přes stovku až 150 přátel či známých. Potvrzují to i osobní profily na sociálních sítích – například na facebooku je nejběžnější počet přátel 130–150. Oxfordská studie zkoumala změny „přátelských okruhů“ půl tisícovky mladých lidí nad 18 let, kteří v rozhodné době navázali nový intimní vztah.

„Lidé, kteří vstoupí do romantického vztahu,“ řekl antropolog Robin Dunbar na konferenci na univerzitě v Astonu, „místo typické pětice nejbližších přátel mívají jen čtyři. A vzhledem k tomu, že subjekt naší lásky většinou pochází z té původní pětky, přicházíme tak vlastně o dva důvěrné přátele najednou.“

Už nezbývá tolik času na kamarády

V nejužší skupince je podle výsledků výzkumu pět, nejvýš šest lidí, důvěrníků, s nimiž se dělíme o radosti a k nimž utíkáme se starostmi. S těmi se podle oxfordských sociologů stýkáme velmi často, v průměru jednou týdně.

Druhá vrstva čítá něco přes deset dalších blízkých lidí, s nimiž udržujeme kontakt s frekvencí asi jedenkrát do měsíce. Ztráta některého z nich nám způsobí hluboký okamžitý zármutek, zatímco na styk s „vnější“ vrstvou přátel, těch zbývajících do zmíněné půldruhé stovky, nám stačí kontakt několikrát do roka a jejich ztráta nás příliš hluboko nezasáhne.

Jestliže se ale člověk zamiluje, s vyvolenou osobou je najednou v tak intenzívním kontaktu, že na přátele z nejbližší skupiny už mu nezbývá moc času.

„Intimita vztahu, citová angažovanost, je přímo závislá na intenzitě kontaktů,“ vysvětlil Dunbar. „Jestliže se začnete stýkat řidčeji než dřív, citová angažovanost rychle slábne a dotyčný – přinejmenším ve vašich očích – klesne do vzdálenější skupiny přátel.“