Článek
„Na rozhovor máte pět minut, poté se pánové přesunou ke stolečku s vyšším číslem,“ říká organizátorka večera Fér Rande a devět pánů ve věku od sedmadvaceti do pětačtyřiceti let si přisedne ke stejně starým dámám čekajícím u stolků. Vegetariánská restaurace je zamluvena jen pro účastníky speed datingové schůzky. Konverzace může nerušeně začít.
Speed dating neboli rychlorande vymyslel v roce 1998 losangeleský rabín Yaacov Deyo. Jeho záměrem bylo, aby se mladí Židé potkávali víc mezi sebou a neměli potřebu vyhledávat budoucí manžele a manželky v jiných komunitách. Nový způsob seznamování hodně proslavila jedna z epizod seriálu Sex ve městě, kde se Miranda pokoušela najít muže svých snů právě tímto způsobem. Metoda se rychle uchytila ve velkých městech.
„Než jsem začala organizovat speed dating v Čechách, absolvovala jsem jich několik ve Spojených státech a Velké Británii,“ říká organizátorka Lenka Černá ze společnosti Excellent Plzeň. „Tam už je to zcela běžný způsob strávení večera,“ dodává.
Lenka Černá našla svého životního partnera na internetu, přesto si myslí, že speed dating je jedním z nejefektivnějších způsobů seznámení.
Od západního modelu se setkání, kterého se účastním, trochu liší. „Ve Státech jsem ze speed datingu byla trochu frustrovaná,“ svěřuje se Lenka. „Hned po ukončení rozhovorů jsme odešli domů a čekali tři dny, než jsme dostali odpovědi. Bylo to trochu nepříjemné.“ Proto se rozhodla koncept speed datingu trochu upravit a udělat ho víc počesku.
Stejně jako v USA dostane každý příchozí formulář, do kterého pak postupně zapisuje (nebo také ne) přezdívky potenciálních partnerů, kteří se jim v průběhu večera zalíbili a s nimiž by se chtěli ještě setkat. Agentura pak vyhodnotí výsledky a rozešle pozvánky těm, kteří ve svých vzájemných sympatiích vykazují shodu. Organizátoři Fér rande vám výsledky pošlou ještě týž večer, u ostatních agentur vám dojdou nejpozději do druhého dne.
Líbím se ti, nebo ne?
Termín setkání jsem si našla na internetu. Vyplnila jsem krátký dotazník, kde jsem uvedla svůj věk, telefonní číslo a e-mail, na nic jiného se mě už organizátoři neptali. Na setkání jsem dorazila o chvíli dřív a zaplatila něco přes sedm set korun. U stolečků s čísly seděly spíš dámy. Pánové dobíhali na poslední chvíli a zřejmě kvůli špatnému počasí jich několik nedorazilo vůbec.
Některé agentury vyžadují platbu předem, aby tak přihlášení lidé skutečně přišli, ale není to stoprocentním pravidlem. „I přes placení předem většinou tak dva lidé nedorazí,“ říká Svatopluk Geprt, který je organizátorem a moderátorem speed datingu už tři roky.
Můj stoleček je poměrně vzadu, a tak chvíli čekám, než si ke mně sedne první speeddater.
Podle organizátorů je jednou z výhod tohoto typu seznamování jeho bezpečnost. Vaše osobní údaje se nedostanou do rukou žádného z účastníků. Místo jmen používáme přezdívky. Pro dnešní večer jsou vybrána jména románových a pohádkových postav, takže proti mně si jako první sedne Drákula a říká: „Ahoj, Rusalko!“ Je stejně jako já novinář a celkem přirozeně se bavíme o cestování. Dokážu si představit, že se potkáme někde na večírku nebo pracovně a povídáme si velmi podobným způsobem.
„Na setkání většinou nechodí lidé, kteří by měli problémy s komunikací. Spíš jde o to, že tráví celé dny v kanceláři a pohybují se ve stejném okruhu známých,“ vysvětluje Lenka. Jako druhý si ke mně sedá Krakonoš a baví se se mnou o sportech. V tomhle případě spíš poslouchám a dozvím se i to, že pracuje pro aerolinky. Hovorům o svých minulých vztazích se všichni poměrně vyhýbají.
Koho potkáte
Jako třetí k mému stolečku přiletí motýl Emanuel. Je to strojní inženýr se zájmem o operu a divadlo. Říkám, že mám raději literaturu a výtvarné umění. „Většinou se k nám hlásí lidé s vysokoškolským vzděláním,“ říká Svatopluk Geprt a dodává, že u nás nemá speed dating vybudovanou tradici a jeho prosazování není úplně snadné. „Češi jsou konzervativnější než Američani. V obrovských městech, jako je třeba New York, lidé často pracují dvanáct hodin denně a pak vestoje snědí instantní hamburger. Ani se seznamováním nechtějí ztrácet čas. K anglosaským zemím se tento koncept prostě líp hodí,“ vysvětluje.
Když přijde Maxipes Fík, cítím na sobě už trochu únavu, a tak se podívám do taháku, který jsem dostala u vstupu. Je na něm napsáno pětadvacet inspirativních otázek, a tak se Maxipsa zeptám, jestli má rád zmrzlinu. Spíš mi ale vypráví o tom, jak organizuje výstavbu nových kancelářských budov. Zajímá se o moje povolání a říká, jak je i pro něj důležité vyjádřit myšlenky v psané podobě.
Pak přijde přestávka. Všichni si dávají čaj nebo vodu a začínají se vytvářet malé skupinky. Zřejmě už hraje roli hodnocení, které si účastníci udělali během pětiminutových rozhovorů. Ještě si popovídám s učitelem na klarinet, který žije v Klatovech a částečně pracuje i v Německu. I s účetním, který se zajímá hlavně o to, kolika jazyky přítomné dámy mluví, a Rumburakem, který žije v Chomutově a jehož vášní je plavání.
Podle zkušeností organizátorů se do tohoto typu seznamky hlásí stejný počet příslušníků obou pohlaví. „Pánové se většinou hlásí na poslední chvíli, zatímco ženy máme přihlášené už tak čtrnáct dní nebo měsíc dopředu a je to tak vždycky,“ vysvětluje Geprt. „Stává se, že na schůzkách je třeba o dvě ženy nebo dva muže víc, ale nemyslím si, že je to nakonec problém, i tak máte na výběr dost účastníků,“ dodává.
Přestože jediným kritériem pro vstup na jednotlivé schůzky je věk, skupiny lidí, kteří u nás na speed dating chodí, se dají specifikovat. „Řekl bych, že ženy vytvářejí homogennější skupinu. Nejčastěji jsou z firem a kanceláří, produkční z reklamních agentur, pak účetní, učitelky, doktorky, právničky. Profese u pánů jsou barvitější. Často to jsou IT specialisti, lidi z byznysu, občas i nějací živnostníci,“ říká Geprt.
Jen velká města
Speed dating by se dal považovat za jednu z nových cest, jak se seznámit, vymyšlenou pro potřeby hodně zaměstnaných lidí. „Naprostá většina lidí hodnotí speed dating jako příjemný večer. Pozitivní zkušenost z toho hlediska, že se setkali s novými lidmi,“ vysvětluje Alena Černá.
Alena, která organizuje tyto večery ve vegetariánské restauraci v Praze, má s tímto typem randění hodně zkušeností. „Jako praktikující křesťanka jsem hledala partnera, který by měl stejné vyznání. Zkoušela jsem tedy speed dating v cizině,“ vysvětluje. Jako organizátorka se rozhodla celý koncept upravit a udělat ho příjemnější.
Celá akce je zároveň dobročinným večerem, výtěžek jde na podporu organizace Fair Trade, která se snaží podpořit africké pěstitele, nabídnout jim dobrou cenu za kávu a potraviny, které vyprodukují, a také dohlížet na to, jestli sami pěstitelé dodržují lidská práva.
Po ukončení seznamovacího kola je připraven program v africkém stylu. V rytmu bubnů připluje tanečnice a předvede malou ukázku afrického tance. Vyzve nás, abychom se postavili do dvou řad naproti sobě a naučili se s ní pár jednoduchých kroků. Některé dámy se rozhodnou, že zůstanou sedět, a ostatní se snaží napodobovat tanečnici, vzájemně si tleskat do dlaní a znovu ze sebe shodit nervozitu. Po chvíli se všichni trochu uvolní. I když nám tancování nejde nijak zvlášť dobře, je to docela zábava.
V ceně vstupenky je vegetariánská biovečeře a organizátoři přesunou stolečky tak, aby vytvořily jeden dlouhý stůl. Lidé si k sobě sedají podle toho, jak si rozuměli při seznamovacím kole. Povídáme si o společenských tématech a politice. Snažím se odhadnout, kdo po kom pokukuje, ale všichni se tváří seriózně a přátelsky.
Při večeři se bavíme už jako skupina, s dámami se smějeme našim přezdívkám a představujeme se křestními jmény. Naprostá většina účastníků je na speed datingu poprvé a hodnotí zkušenost jako normální a příjemný večer. Pak se skupinka asi deseti dobrodruhů zvedne a odchází společně pokračovat v načatém večeru.
