Hlavní obsah

Ženy, kterým miliardy nespadly do klína

Právo, Lenka Dostálová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Topí se v miliardách, ale nedostaly je zadarmo - vydělaly si je samy a většinou začínaly od píky. Když v roce 2003 čínský magazín Hurun Report zařadil Wu Ja-ťün (46) do padesátky nejvlivnějších lidí Říše středu, mnozí měli za to, že jde o muže - o této tajnůstkářce se toho vědělo tak málo, že jí popletli i jméno.

Foto: ČTK

Developerský byznys rozjela Wu ve svém rodném městě Čchung-čching na jihozápadě Číny.

Článek

Wu Ja-ťün: Skromná štika

Letos už časopis Forbes nenechal nikoho na pochybách a označil Číňanku za nejbohatší ženu světa. Šéfka společnosti Longfor Properties stanula s 3,9 miliardy dolarů (82 mld. Kč) na prvním místě žebříčku miliardářek, které se ke svému jmění dopracovaly vlastní pílí. Publicitu ale nadále odmítá a soukromí si úzkostlivě chrání.

Ze zásady nevystupuje v televizi ani nedává rozhovory a na internetu koluje jen pár jejích fotografií. „Víte, nemám co vyprávět. Jsem prostě člověk, který se soustředí na své záležitosti,“ odmítá s úsměvem žádosti o interview.

Ví se o ní, že je vdaná a pochází v Čchung-čchingu, třicetimiliónového města na jihozápadě Číny. Po absolvování technické univerzity několik let pracovala jako redaktorka v novinách napojených na stavební odbor místního magistrátu.

Díky tomu si vybudovala kontakty, které jí pomohly v kariéře. V roce 1995 pak založila developerskou firmu a už první projekt se setkal s obrovským úspěchem. Dnes je z malé firmy jeden z největších hráčů na trhu.

Foto: Právo

Developerský byznys rozjela Wu ve svém rodném městě Čchung-čching na jihozápadě Číny.

Dokázala udělat z malého podniku renomovanou společnost. Přitom prý z této štiky v podnikatelském prostředí není cítit ani stopa arogance. „Vždycky opakuje, že příště to musí udělat lépe,“ chválí jeden z kolegů její skromnost a pracovitost.

Podle zasvěcených to byl právě neúnavný perfekcionismus, co nejbohatší Číňanku vyneslo na výsluní. Za všechno mluví historka, kterou rád dává k dobru jeden z obchodních partnerů: Když jednou navštívil vzorový dům Longforu, nechal si boty přede dveřmi.

Při odchodu zjistil, že mu obuv kdosi přetočil špičkami ven, aby si je mohl pohodlně nasadit. Píle a vzorná péče o klienty se vyplatila, podle nedávného průzkumu je Longfor mezi developery pro zákazníky na trhu jedničkou.

Rosalía Meraová: Značku Zara vybudovala ze županů

Na záda Číňance dýchá s 3,5 miliardy dolarů (73,5 mld. Kč) nejbohatší Španělka Rosalía Meraová (66). Ta začala bohatství budovat ve skromných poměrech - v galicijském městě se spolu s manželem Amanciem Ortegou pustili do domácí výroby županů a spodního prádla.

Tak vznikla společnost Inditex, která dnes s téměř sto tisíci zaměstnanci a ročním ziskem přes miliardu eur patří k jedné z největších skupin v módním průmyslu. Vlajkovou lodí jejich impéria je síť obchodů s oblečením Zara.

Foto: Právo

Španělka Rosalía Meraová zbohatla na módě, spolu s manželem založila celosvětovou síť butiků Zara.

První butik manželé otevřeli v roce 1975 na pěší zóně A Coruny a do pěti let měla Zara zastoupení ve všech španělských městech. Dnes Inditex provozuje přes 4300 obchodů po celém světě, patří mu i značky jako Mango nebo Bershka.

Vztah Meraové a Ortegy ale obchodní úspěch nekopíroval. Narodil se jim mentálně postižený syn a jejich manželství po dvaceti letech ztroskotalo. Meraová ale nadále v Inditexu vlastní sedmiprocentní podíl, což z ní činí jednu z nejdůležitějších akcionářek.

Kromě toho investuje do filmové produkce a je předsedkyní nadace Padeia, která pomáhá tělesně a duševně postiženým.

Foto: Reuters

Jeden z řady celosvětově známých butiků Zara.

Jelena Baturinová: kontroverzní manželka starosty

Bronzová příčka patří Rusce Jeleně Baturinové (47), manželce moskevského starosty Jurije Lužkova. Ta dokázala na výrobě plastů a ve stavebnictví vydělat 2,9 miliardy dolarů (61 miliard Kč).

Dcera z dělnické rodiny přitom nezahájila kariéru nijak působivě. Po střední škole nejdříve rok a půl pracovala v továrně, teprve poté vystudovala večerně vysokou školu a začala pracovat v ekonomickém výzkumném ústavu.

Zlom v jejím životě přišel v roce 1986. Tehdy se stala členkou městské komise, které předsedal tehdejší náměstek šéfa moskevského výkonného výboru, o 27 let starší Jurij Lužkov.

Foto: Profimedia.cz

Jelena Baturinová je kromě podnikatelky i ženou moskevského starosty, o 27 let staršího Jurije Lužkova.

Každý z manželů nyní ujišťuje, že jejich vztahy tehdy ještě byly na čistě profesionální úrovni. Jisté ovšem je jen datum svatby - ta proběhla v roce 1991, dva roky poté, co Lužkov ovdověl.

V témže roce se Baturinová pustila do podnikání a založila společnost Inteko, její první pokus v oblasti počítačových technologií však ztroskotal. Poté vsadila na plasty. Zlé jazyky ale tvrdí, že bez pomoci manžela - původním povoláním chemika a ve své době náměstka šéfa ústavu pro výzkum umělých hmot - by se neobešla.

Zatím není jasné, kdo z nás dvou na manželství vydělal víc. Já jsem byla nezávislá žena, Lužkov úředník placený podle tabulek,
řekla Jelena Baturinová

Z Inteka se časem stal jeden z největších výrobců umělohmotných výrobků v zemi. Dnes výroba plastů tvoří pouhou desetinu ročního obratu společnosti, Baturinová přesedlala na stavebnictví a v současnosti v této oblasti ovládá pětinu moskevského trhu.

„Všechno je v genech - buď je člověk vůdcem od přírody, anebo není. Já jsem byla vždycky vůdcem,“ prohlásila o sobě jednou. Kritici jejího úspěchu ovšem často pochybují o genech a poukazují na protekci díky manželství se starostou. Řeči skeptiků a posměváčků ale Baturinová odmítá s tvrzením, že úspěšná byla už před svatbou.

„Zatím není jasné, kdo z nás dvou na manželství vydělal víc. Já jsem byla nezávislá žena, Lužkov úředník placený podle tabulek,“ řekla sebevědomě v rozhovoru pro ruskou verzi časopisu Newsweek.

Podle časopisu Forbes existuje jen čtrnáct dolarových miliardářek, jež podstatnou část majetku nezdědily. Po první trojce následují:
4. Doris Fisherová, USAoblečení 2,4 mld.
5. Xiu Li Hawkenová, Velká Britániestavebnictví, 2,4 mld.
6. Oprah Winfreyová, USAtelevize, 2,4 mld.
7. Giuliana Benettonová, Itálieoblečení, 2,1 mld.
14. J. K. Rowlingová, Británieknihy, 1 mld.
S hrstkou žen-miliardářek kontrastuje počet boháčů, kteří se k majetku také vypracovali od píky. Těch je na světě 665 včetně tří nejbohatších lidí planety Mexičana Carlose Slima a Američanů Billa Gatese a Warrena Buffetta.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám