Hlavní obsah
K nejznámějším skandinávským termínům patří dánské hygge. Ve spoustě dalších jazyků nemá přímý překlad, znamená příjemně a pohodově strávený čas, v útulném prostředí a s blízkými lidmi. Ideálně u krbu s teplým nápojem nebo dobrým vínem. Foto: Profimedia.cz

Hygge, lagom či fredagsmys aneb Najděte štěstí v severské útulnosti a jednoduchosti

Skandinávie je pověstná svou krásou ukrytou v jednoduchosti, předními umístěními v žebříčcích štěstí a v poslední době také termíny jako lagom, hygge nebo fika. Co vlastně znamenají a můžeme si je od Seveřanů vypůjčit?

K nejznámějším skandinávským termínům patří dánské hygge. Ve spoustě dalších jazyků nemá přímý překlad, znamená příjemně a pohodově strávený čas, v útulném prostředí a s blízkými lidmi. Ideálně u krbu s teplým nápojem nebo dobrým vínem. Foto: Profimedia.cz
Hygge, lagom či fredagsmys aneb Najděte štěstí v severské útulnosti a jednoduchosti

Skandinávci jsou odedávna známí svými štíhlými vysokými postavami, blond vlasy, ale i jistou drsností, kterou si tradičně spojujeme s jejich vikingskou minulostí a těžkými podmínkami pro život.

V posledních desetiletích ovšem kromě nádherné přírody a pořádně tvrdých detektivek prosluli i uspořádáním své společnosti – rovností, vzděláním a sociálními jistotami. To vše spolu s pro nás možná až příliš skromnými a spartánskými životními zvyklostmi má bezpochyby vliv na to, že se tyto národy řadí pravidelně mezi ty nejšťastnější na světě.

Jaké návyky tedy seveřanům pomáhají k pocitům spokojenosti? Představíme vám je a možná zjistíte, že si je klidně můžete vyzkoušet i vy v našem prostředí.

Útulné hygge

K nejznámějším skandinávským termínům patří dánské hygge. Ve spoustě dalších jazyků nemá přímý překlad, znamená příjemně a pohodově strávený čas, v útulném prostředí a s blízkými lidmi.

„Ideálně u krbu nebo při zapálených svíčkách, s teplým nápojem nebo dobrým vínem a zachumlaný do deky. Můžete se přitom věnovat společenským hrám, četbě, pletení nebo jiným ručním pracím nebo poslouchat hudbu nebo rádio,“ popisuje typický obrázek skandinavistka Dominika Wittenberg Gašparová.

Nejde tedy o nic složitého ani drahého, ale zkrátka o příjemně strávené chvilky doma, kdy si ve společnosti nejbližších vytvoříte milou a intimní atmosféru.

Dánové těmto momentům evidentně přikládají velký význam a kromě toho, že pro ně mají vlastní slovo, začali tento koncept dokonce exportovat prostřednictvím knih o bytovém designu a o jídle do celého světa. Zbytek seveřanů jim možná tak trochu závidí, že je to napadlo jako první. I Skandinávci totiž tento koncept znají. V Norsku mu třeba říkají hyggetid.

Pohodový fredagsmys

Ve Švédsku označují příjemně strávené chvíle mys a ze všeho nejraději se mu věnují v pátek večer, kdy ve švédských domácnostech nastává fredagsmys. Ten není nutně tak „analogový“ jako hygge, přípustné je i sledování televize, pojídání nezdravých chipsů a pizzy a jejich smáčení dobrým pivem nebo vínem.

Nejčastěji se Skandinávci věnují pohodovým večerům s rodinou nebo nejbližšími přáteli na podzim a za dlouhých (a dále na sever až nekonečných) zimních večerů a nocí. Fredagsmysu věnovala Dominika Wittenberg Gašparová i celou kapitolu ve své Švédské kuchařce.

Čas strávený společně

Tkví tedy štěstí v tom, že si Seveřané umějí užívat odpočinku a vychutnat si ho? Pro Skandinávce jsou velmi důležité také vzájemné vztahy a věnují jim pozornost a hlavně čas. To platí pro momenty jako hygge nebo mys, v Norsku zase užívají slovo kosekveld pro hezký večer strávený s rodinou.

Pospolitost je navíc pro skandinávské země velmi důležitá nejenom v rodině, ale i směrem k sousedům, kolegům, ale i neznámým lidem. Ve Finsku jsou místem setkávání třeba i sauny, bývají sdílené a Finové si do nich chodí popovídat se sousedy a zároveň posílit imunitu.

Sladká fika

Praktičtí Švédové dovedli k dokonalosti spojení pospolitosti a pauzy na kávu. Fika je přímo institut a všichni pracovní kolegové ji vždycky tráví společně. Švédové jsou velcí milovníci kávy, která se neobejde bez vynikajících sladkých i slaných koláčků, rolád a koblih.

I fice již bylo věnováno mnoho kapitol a celých kuchařek, nejdůležitější je na ní ale právě její společenský rozměr. Společně strávený čas je příležitost, kdy si mohou kolegové v práci, rodina nebo návštěva příjemně popovídat, naladit se na stejnou vlnu a díky ní lépe fungovat jako kolektiv. Švédové si ji dopřávají dopoledne i odpoledne.

Umírněné lagom

Slůvko lagom pochází ze starošvédského laghuma a znamená „podle zákona“ ve smyslu společenské normy. Do češtiny by se dalo přeložit jako „tak akorát“ – ani málo, ani moc.

„V minulosti se používalo lagom v tradiční pospolité společnosti hlavně při dělení jídla nebo úrody a znamenalo to vzít si tolik, aby zbylo na všechny ostatní. Ve Švédsku totiž panoval v 19. století kvůli neúrodě hlad,“ vysvětluje Dominika Wittenberg Gašparová. I v dnešní době se lagom používá zejména při jídle a je součástí dobrého vychování, že si ze švédského stolu nenaberete tolik, že by na ostatní zbylo málo nebo vůbec nic.

Pojem lagom úzce souvisí se švédskou umírněností a v oblibě zlaté střední cesty. Švédsku se proto někdy žertem říká země polotučného mléka.

„Švédi nemají rádi žádné excesy – v designu volí přírodní barvy, v jídle myslí na to, že všeho moc škodí, v módě dávají přednost umírněnosti a jednoduchosti,“ popisuje Wittenberg Gašparová a dodává, že to platí i v přístupu k pohostinnosti. Zatímco ona sama jako rodačka ze slovenských Košic chce návštěvě ukázat svou dobrou vůli přípravou tříchodové večeře, její švédský manžel Daniel nebo jeho rodiče by zvolili pouze jednoduché jídlo.

„Je jim nepříjemné vytahovat se,“ dodává Dominika. Nejednu úsměvnou chvilku plnou nepochopení tak zažila s manželem při přípravě slovensko-švédské svatby. Na haldy jídla a pití, obrovitánský dort a opulentní svatební šaty nevěsty ve Švédsku zapomeňte. Naopak tam není výjimkou, že si hosté za sebe platí minimálně alkohol, pokud ne rovnou celý svatební oběd nebo večeři.

Ke štěstí stačí chtít málo

Švédové se také díky filozofii lagom nehoní za tím, aby měli všeho spoustu. A platí to i v pověstně minimalistickém skandinávském stylu interiérů. Vědí, že nejnovější módní výstřelky se rychle okoukají a štěstí jim nepřinesou. Prakticky proto volí nadčasový minimalistický design a kvalitu.

Podle skandinavistky souvisí tato část severské mentality také s tzv. Janteho zákonem, který říká, že by se nikdo neměl povyšovat nad ostatní.

„Hodně recyklují a upcyklují. Nijak jim nevadí jezdit na oprýskaném kole, pokud plní svůj účel a doveze je domů,“ popisuje Dominika. A právě tento přístup k životu považuje za hlavní příčinu toho, proč jsou Skandinávci pravidelně vyhodnocováni jako nejšťastnější na světě.

„Stačí jim ke štěstí málo. Protože neutrácejí za hlouposti, mají peníze na to, o co opravdu stojí. Vyváženost je pro ně důležitá i mezi prací a osobním životem. Zaměstnavatelé respektují pracovní dobu i to, že si chtějí všichni vybrat dovolenou v červenci a srpnu a kanceláře jsou poloprázdné. Většina Švédů si bere třeba tři nebo čtyři týdny dovolené v kuse. Ale stačí jim dovolenou strávit třeba na chatě v přírodě,“ dodává Dominika Wittenberg Gašparová.

A jak se vlastně Skandinávci dívají sami na sebe? Podle zkušeností skandinavistky se skromností a nadhledem sobě vlastními rádi vtipkují o tom, že jsou vlastně docela nudní.

Další pozoruhodné skandinávské výrazy

Kvälssol označuje večerní slunce.

Kura skymning znamená ve švédštině tiše sedět a sledovat západ slunce. Pozorování sytých barev zapadajícího slunce z okna nebo balkonu je ve Skandinávii oblíbený způsob, jak po příchodu z práce přepnout.

Solarfrí označuje na Islandu den, kdy dostanou Islanďané v práci volno, aby si mohli užít nečekaně slunný den. Zvyk užívat si sluníčka venku, dokud svítí, mají napříč Skandinávií – však se tam musejí mnoho měsíců potýkat se sněhem a tmou.

Kalsarikännit je finský výraz pro situaci, kdy doma pijete alkohol jen ve spodním prádle. Ve Finsku je přístup k alkoholu vřelejší než v sousedním Švédsku, všechny skandinávské země ale regulují prodej tvrdého alkoholu, k dostání je pouze ve specializovaných státních obchodech.

Nejšťastnější země světa

Žebříček sestavuje OSN na základě dat sesbíraných ve více než 150 zemích světa. Za rok 2018 mu vévodí Finsko následované Norskem, třetím Dánskem a čtvrtým Islandem. Švédsko se umístilo na devátém místě, Česká republika má jednadvacátou pozici.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků