Brčko? Jen ne z plastu

A jelikož jsem se rozhodla, že slámky, jak se jim říkává na Moravě, se nevzdám, poctivě nabízené náhražky v posledních týdnech testuji. Jisté je, že za dva roky v Evropské unii na plastový „originál“ nenarazíte ani vy, ani já. Bude totiž zakázán.

„To brčko můžete sníst,“ radí mi karlovarský barman při podávání drinku. Po jeho vypití zjišťuji, že se skutečně dá ekologicky zlikvidovat, myslím tím schroupat. Chutná sladce a mně sobecky hlavou běží, kolik kalorií, barviv do sebe nasoukám při snaze spasit planetu.

Moudřejší nejsem ani po odpovědi Jany Balharové, mluvčí Pernodu Ricard (v ČR vlastní mj. firmu Jan Becher – Karlovarská Becherovka, ve světě 40 dalších značek alkoholu – pozn. red.), která je ke drinkům na akcích nabízí.

„Jedlá brčka poskytujeme třeba k drinku Beefeater PINK a Tonic. Sladidlo obsahují, ovšem chuť se snoubí s chutí drinku. Lidé na ně stojí fronty. Přesné složení našich brček vám však neprozradím, bude podobné s bonbony lipo,“ tvrdí.

Zákazníci podle ní kalorie moc neřeší: „Barmani jim vždy dají na výběr. Je na nich, zda se rozhodnou zhřešit, nebo si tento požitek upřou.“

Doplní, že vedle plastových brček se společnost zbavila dalších plastů: míchátek, kelímků a ozdob. „Vedle sladkých brček používáme papírová či těstovinová, tedy klasický široký makaron, který má až překvapivě skvělé vlastnosti pro naše použití,“ zmíní dále s tím, že papírových, jedlých a makaronových brček mají na sezonu v Česku asi 200 tisíc kusů.

Právě „papírová cesta“ je řešením, kterou se u nás hojně vydávají jiní velcí prodejci nápojů. Všichni tvrdí, že alternativy plastových slámek odebírají od osvědčených výrobců, kteří „dodržují všechny zákonné limity, aby nedošlo k poškození vašeho zdraví atd.“.

Tato varianta ekobrček se mi ovšem líbí, jak zjišťuji, nejmíň. Jsou lepená, barvená, někdy jakoby povoskovaná, v puse až nepříjemná, časem se do nápoje rozpouštějí.

Papírovou variantu nabízí teď mimo jiné firma McDonald’s a reakce zákazníků jsou s tou mou obdobné. „Jako u každé novinky i zde bude trvat, než si na ni zvyknou všichni. Věříme, že ji přijmou pozitivně, protože nám přece jde společně o dobro planety. Rozhodně se ovšem lidé nemusejí bát, že bychom nabízeli závadná či dokonce nebezpečná brčka,“ uvádí mluvčí firmy Zuzana Svobodová a vypočítá:

„Ročně k nápojům vydáme téměř 25 milionů brček. Nová papírová mají průměr někde mezi tenkými a širšími, nahrazují tak obě předchozí varianty.“

Dan Bárta: Přírodu má rád každý, ale obecná úroveň vzdělání v přírodovědě je nízká

Stejný model nabízí i Costa Coffee. „Ročně vydáme 750 tisíc brček,“ říká ředitel Aleš Fránek. Obměnu firma zaštítila kampaní: Když nasávat, tak ekologicky! 

Jinou variantou ekoslámek jsou ty zhotovené z bioplastu PLA. Jak zjišťuji, nerozpustí se ani po několikadenním namáčení, nechutnají nijak, jsou průhledné…

Nesou v sobě však jiná ale. Na začátku výroby je hlavně kukuřice, plodina náročná na živiny a vodu. Výhodu PLA slámky získají až při opakovaném použití, což se spíš neděje. Navíc, v přírodě se brzy, jak tvrdívají reklamy, nerozloží. Nemají k tomu totiž tzv. ideální podmínky.

Ten, kdo chce být opravdu k planetě zodpovědný, může sáhnout po slámkách ze skla a kovu vyrobených v ČR. Prodávají se se štětičkou připomínající kartáček na flétnu, díky níž můžete svůj „nástroj“ pravidelně čistit. Lépe řečeno musíte. Jinak riskujete různé zdravotní problémy. Za kus zaplatíte kolem stokoruny.

Když ho neztratíte, nezlomíte, budete cídit, vydrží roky. Skleněnou variantu vám u nás teď dodá třeba firma Yoni. Její kousky dělané v Podkrkonoší jsou krásné, umyjí se v myčce nádobí, ovšem jsou křehké, pro děti přímo nevhodné.

Levnější je bambusový model. Stojí kolem třiceti korun, vyrábí se z rostliny, která se sklízí opakovaně. A ta ekonevýhoda? Do Evropy se dovážejí ze zemí vzdálených tisíce kilometrů, porézní materiál navíc může cestou chytit plíseň.

Žitnou alternativu nabízí česká firma We-Straw, jejíž zakladatel David Macháček stávající ekonabídky hodnotí: „Sklo, bambus, nerez jsou skvělé na doma. Pro podniky jsou brčka nevhodná. Zákazníci nevěří, že jsou dobře vymytá, a navíc se kradou.“

Na nápad vsadit na žitnou slámku přišel loni, když mu nedali brčko „kvůli ochraně želv“.

„To jsem chápal. Ovšem pít bez brčka ze sklenice, která je až po okraj plná ledu, je extrémně nepříjemné,“ zmíní. Začal tedy hledat „neplastové“ řešení. A myslí, že na to přišel. Jeho žitné slámky jsou vlastně odpadem používaným k pití odjakživa.

„Jsou dlouhé 21,5 centimetru, 3 až 7 milimetrů tlusté. Neobsahují lepek, dají se kompostovat,“ vypočítává. Dnes je nabízí dvě stě podniků v České republice a na Slovensku. Pili z nich mj. hosté červencového hudebního festivalu Colours of Ostrava.

I mladý podnikatel však musel v něčem slevit: „Slámu vozím z Číny, Indonésie a Vietnamu. A v Asii máte žně několikrát do roka, tady jednou. Díky tomu jsem snížil původní cenu pět korun za brčko na korunu padesát.“

Do dvou tří let by se přesto chtěl vrátit do ČR, koupit tu vhodná pole na své slámky. „Naší hlavní vizí je pomoci odplastovat Evropu,“ shrne.

Může se Vám hodit na Zboží.cz: