"Řekl bych, že Dušičky jsou od trendů oproštěny. Vazbu nakupuje spíše starší generace, která je konzervativní," míní Dobrovolný, který sám po mnohá léta dělal vazby na rodinný hrob proti svému přesvědčení, po vůli babičky. Daleko více trendy ovlivňují vánoční vazby, poznamenal.

Na ústupu jsou v poslední době přece jen velké koše vyplněné mechem a vyzdobené chvojím s několika umělohmotnými, žlutými chryzantémami. Neodmyslitelně k nim však patří věnce. "Po celý rok je dělám vůbec nejraději a k Dušičkám prostě patří," vyznal se vítěz mnoha soutěží. Tvoří je z větví stříbrného smrku, túje anebo jalovce. "To jsou věci, které na opuštěném hrobě vydrží až do jara. Může to být dobrá stálá dekorace, pořád vypadá slušně," popsal. Do chvojí přidává některé exotické plody, které nejsou příliš barevné, ale jsou zajímavé spíše tvarem.

Kvůli teplému podzimu byl letos zájem o vypichované vazby s živými chryzantémami, klasickými koulemi ve žluté, bílé anebo fialové barvě. "Tomu se nebráním, mám pocit, že patří na hrob," vysvětlil. Vazbu pak kombinuje třeba s vřesem a decentně i s jinými "sušinami". Až chryzantémy zmrznou, zůstane na hrobě ne už sice pompézní, ale okázalá miska, dodal. Do vázy dodá kytici ze stejného materiálu.

Letos do suchých vazeb z tuzemských květin používal tradičně žlutý žebříček a navrátil se ke známým oranžovým lampionkům mochyně. Počasí tomu nahrávalo, podzim byl slunečný a vazby proto dožluta, až oranžova. Naproti tomu oblíbené "slaměnky" jsou nyní použitelné spíše do chráněných skříněk kolumbárií, na hrobech je obvykle zničí první déšť. Také klasické věnečky z borových šišek se už prodávají minimálně, protože ve vlhkém počasí se uzavřou a odhalí podklad, byť se vyplní chvojím. Od typického tuzemského materiálu se ale neustoupilo, změnila se technologie využití, upozornil Dobrovolný. Používají se třeba šišky půlené, anebo šupiny.